Revue - články - Čištění mezizubních prostorů II.


Čištění mezizubních prostorů II.

Informovanost pacientů o správném čištění mezizubních prostorů stále není na potřebné úrovni a standardem není ani používání pomůcek k tomu určených. I důkladné a správné používání ostatních pomůcek totiž nedokáže nahradit funkci pomůcek mezizubních. S mezizubními kartáčky jsme se seznámili v předchozím díle, dnes vám přiblížíme zubní nit a párátko.


ZUBNÍ NIT

Zubní nit je pro pacienty mnohem známější než mezizubní kartáčky. S touto pomůckou se můžeme setkat v několika variantách.

a) Zubní nit (floss)

Nit se obvykle vyrábí ze stočených nylonových vláken. Dle povrchové úpravy dělíme nitě na voskované a nevoskované. Podle některých autorů není dodnes dokázáno, zda je povoskovaná nit účinnější. Prokázalo se však, že má lepší zaváděcí vlastnosti. Jiní naopak zmiňují, že nevoskovaná vlákna mají vyšší stírací schopnost. Obecně tedy voskovaná vlákna doporučujeme díky snazšímu zavádění začátečníkům a pro pacienty s těsnými body kontaktu, se stěsnáním. Nevoskovaná nit je určena pro zkušenější pacienty a pro ty, kteří mají normální body kontaktu. Na trhu nacházíme i fluoridovaná vlákna a vlákna s příchutěmi, která zpříjemňují čištění.

b) Zubní páska (tape)

Páska je na rozdíl od nitě jedno ploché povoskované vlákno. Může být vyrobeno např. z napěněného polytetrafluoretylenu (e-PTFE), nebo může mít teflonovaný povrch. Zubní pásku lze doporučit pacientům s těsnými body kontaktu a velmi úzkými mezizubními prostory.

c) Flosspic, Floss pick

Flosspic je zubní nit napnutá ve speciálním držáku. Tato pomůcka je dostupná většinou ve variantě na jedno použití, nicméně v literatuře se uvádí i ve formě napínače se zásobníkovou cívkou.

d) Superfloss

Tato pomůcka je konstruována tak, aby ji bylo možné zavést do mezizubního prostoru přímo, tj. bez nutnosti projít přes bod kontaktu. Superfloss má tři části: vyztužený konec, který slouží jako zavaděč, část s běžně používanou zubní nití a část porézní nitě. Tato pomůcka je na trhu buď ve formě jednotlivých kusů, nebo ve formě zásobníkové cívky. Superfloss doporučujeme hlavně pacientům s protetickými pracemi, implantáty, fixním ortodontickým aparátem, popř. fixním retainerem.


PÁRÁTKO

Klasická dřevěná párátka zná téměř každý. Obecně se používají spíše „pro první pomoc“, pokud pacientovi uvíznou v mezizubním prostoru zbytky potravy. V nabídce je však i několik modernějších variací párátek, která jsou vyrobena z umělé hmoty a mohou být potažena jemným materiálem, tzv. „ochmýřenou špičkou“. Přestože tyto pomůcky nesplňují ideální parametry pro mezizubní péči a dokonalé odstraňování zubního plaku z mezizubních prostorů, někteří pacienti si je oblíbili. I čištění pomocí „ochmýřené špičky“ je lepší než žádné.


TECHNIKA ČIŠTĚNÍ ZUBNÍ NITÍ

Část pacientů uvádí, že zubní nit používá, ač někteří sporadicky. Zubní nit je pomůckou, která vyžaduje dobrou instruktáž s nácvikem a vysokou míru zručnosti pacienta. Pokud nejsou dodržena tato kritéria, může se z nitě stát pomůcka traumatická, která pacientovi spíše škodí, než pomáhá. Zubní nit může být výhodná pro čištění mezizubních prostorů, do kterých z jakéhokoli důvodu není možno zavést mezizubní kartáček. Tato situace nastává především u stěsnání zubů. Pravdou je, že nit čistí bod kontaktu, který je však místem habituálně čistým, a místo pod bodem kontaktu, kde naopak často vznikají mezizubní kazy. Místo pod bodem kontaktu však dokáže kvalitně vyčistit i správně nakalibrovaný mezizubní kartáček. Výběr zubní nitě (voskovaný, nevoskovaný povrch) volíme podle zručnosti pacienta. Voskovaná nit se zavádí snáze, což pacientovi v začátcích pomůže. Technice čištění zubní nití běžně říkáme „flossování“, z anglického floss – zubní nit. Řada pacientů si pod pojmem „čištění zubní nití“ představí zavedení nitě do mezizubního prostoru pod tlakem a její opětovné vytažení. Tento úkon však má se správným flossováním společného jen velmi málo.


DRŽENÍ ZUBNÍ NITĚ

Možností držení zubní nitě je několik, přičemž pacienti nejčastěji nit namotávají na prsty. Tato metoda nemusí být špatná, ale vyžaduje mnoho zručnosti a perfektní kontrolu nad nití. Proto je často jednodušší naučit pacienty z nitě vytvořit smyčku a pracovat s ní. Na smyčce se výrazným způsobem zmenšuje pracovní část nitě a snáz tak předcházíme traumatizaci dásně během zavádění. Výhodou smyčky je mimo jiné komfortnější držení bez zbytečného tlaku na prsty a menší spotřeba materiálu. Po vytvoření smyčky ji uchopíme tím způsobem, že do ní vložíme prsty obou rukou s výjimkou palců. Prsty by měly směřovat nehty směrem k nám. Praváci podchytí palec pravé ruky a ukazováček levé pod nit, čímž se vlákno napne a vytvoří pracovní plochu. Leváci použijí palec a ukazováček opačných rukou. Nehty obou prstů by se měly dotýkat, aby byla pracovní část co možná nejmenší.

 

ZAVÁDĚNÍ ZUBNÍ NITĚ

Pracovní část přiložíme pod bod kontaktu čištěného mezizubního prostoru tak, aby byly v kontaktu nehty obou prstů s vestibulárními a orálními plochami zubů. Po tomto nasazení nitě začneme pomalými „stromečkovitými“ pohyby pod mírným tlakem zavádět nit mezi zuby. Tento pohyb provádíme až do chvíle, kdy nit volně projde přes bod kontaktu do mezizubního prostoru. Zavádění zubní nitě je nejrizikovější částí flossování, protože pokud nit zavedeme neopatrně pod příliš velkým tlakem, traumatizujeme měkkou tkáň. Proto je nezbytné pacienta varovat před tímto rizikem a spolehlivě s ním techniku zavádění nacvičit. Ve chvíli, kdy je nit v mezizubním prostoru, čištění s ní teprve začíná. Pracovní část nitě zavedeme pod dáseň na aproximální plochu jednoho zubu, stále v kontaktu „nehet – zub – nehet“ prsty obtočíme korunku zubu a pod mírným tlakem nit stáhneme zpět do mezizubního prostoru. Tímto pohybem vyčistíme jednu aproximální plochu. Aniž bychom vyjímali nit z mezizubního prostoru, celý postup opakujeme na druhém zubu. Teprve po vyčištění obou ploch opatrně přes bod kontaktu vyjímáme nit z mezizubního prostoru. Čištění nití je možno doporučit pacientům, kteří nemohou z důvodu anatomických poměrů zavést mezizubní kartáček, nebo u vysoce motivovaných pacientů, kteří chtějí kombinovat obě interdentální pomůcky. Vždy bychom ale měli mít na paměti, že indikace zubní nitě by měla pramenit také z vysoké zručnosti pacienta, jinak riskujeme, že se při používání pomůcky poraní. Flossování je jednou z nejnáročnějších technik v dentální hygieně vůbec, i když jeho efektivita je jen relativní – dentální nit většinou nedokáže, obzvlášť v postranních částech chrupu, mezizubní prostory dostatečně vyčistit, což je podmíněno cervikální anatomií zubů. Manuální i časová náročnost této metody je velmi vysoká, což se významně projevuje na nižší akceptaci pomůcky. Čištění mezizubních prostorů je velmi důležitou součástí mezizubní hygieny, ale vyžaduje velkou dávku odhodlání, trpělivosti, motivace a komunikace, a to jak ze strany lékaře či dentální hygienistky, tak ze strany pacienta. Pokud však pacient vytrvá a pravidelně dodržuje doporučení ohledně čištění, dočkáme se skvělých výsledků, zdravých dásní a zubů, a tím také spokojených pacientů.


MDDr. KAROLÍNA FLORYKOVÁ
autorka pracuje na Stomatologické klinice LF MU v Brně