Revue - články - DIETNÍ DOPORUČENÍ PŘI PRŮJMU


DIETNÍ DOPORUČENÍ PŘI PRŮJMU

U průjmu je podstatné zjistit jeho příčinu, a pokud se jedná o infekci způsobenou například viry, bakteriemi, plísněmi, toxiny, kontaminovanou vodou nebo kapénkami, je nutné vyhledat lékaře, který nastaví účinnou medikamentózní léčbu. U neinfekčního průjmu, jenž může být způsoben dietní chybou, potravinovou alergií, intolerancí, nevhodnou kombinací léků, stresem apod., by měla být dostačující dietní úprava stravy. Pokud průjem trvá déle než tři dny nebo je příliš úporný, hrozí tělu ztráta tekutin, minerálů, vitamínů a stopových prvků. Proto se při něm doporučuje dodržovat vhodnou dietu, a zejména pravidelný pitný režim. Rizikovou skupinou jsou obzvlášť malé děti a senioři, u nichž stav dehydratace nastupuje poměrně rychle a může být až život ohrožující.

 

PREVENCE DEHYDRATACE

Základem prevence dehydratace je neodkladné a průběžné doplňování tekutin popíjením – vhodný je neslazený černý nebo bylinný čaj, pro doplnění energie např. u dětí jej lze osladit hroznovým cukrem nebo glukopurem. Dalšími vhodnými nápoji jsou neperlivé neslazené minerální vody s vyšším obsahem sodíku, iontové nápoje či Vincentka. Jako zdroj tekutin mohou dobře posloužit také rýžové nebo jiné obilninové odvary s přídavkem soli nebo speciální rehydratační perorální roztoky.

 

ÚPRAVA STRAVY

Dalším krokem je dietní úprava stravy a omezení výběru potravin – zpočátku po úvodní hladovce, která nemusí trvat déle než několik hodin, maximálně jeden den, je vhodné zkusit podávat po lžičkách rýžový odvar nebo vařenou mixovanou rýži jako kaši (bez mléka), případně nemastný, jemně osolený zeleninový vývar s přídavkem mrkve nebo rýže. Dále mačkané syrové banány (obsahují draslík), které lze smíchat se škrábaným jablkem. Je možno zařadit také vařené lisované brambory nebo bramborové pyré bez mléka. Vhodné je i jablečné pyré, suchary nebo starší bílé pečivo (rohlíky, veka) či piškoty. Později přidáváme vařené či dušené maso (kuřecí, krůtí, králičí, rybí), dušenou lisovanou zeleninu (krom mrkve i lisované zelené fazolky, dýně, celer…). Jako poslední zařazujeme zpět do jídelníčku jogurty, zakysané mléčné nápoje (kyška, podmáslí) a ostatní mléčné výrobky. Zakysané mléčné výrobky obsahují živé mikroorganizmy, které jsou velmi důležité pro obnovu střevní flóry, jež může být průjmovým onemocněním narušená. Proto bychom je měli po odeznění potíží zařazovat do jídelníčku pravidelně každý den.

 

DÁVKOVÁNÍ

Veškerá strava by se měla konzumovat v menších porcích a častěji během dne a měla by být zejména v prvních dnech lehce stravitelná. Pokud průjem odeznívá, postupně lze do jídelníčku zařazovat další potraviny, na které je člověk běžně zvyklý, a které dobře toleruje. Během průjmového onemocnění ze stravy naopak doporučujeme vyřadit veškeré tučné potraviny, přepálené tuky, pikantní a smažené pokrmy, mléčné výrobky, zrající a plísňové sýry, majonézy, tučná masa (husa, kačena, zvěřina, prorostlé vepřové) a tučné a uzené ryby (sardinky, kaviár), uzeniny, salámy, slaninu, paštiky, míchaná vejce na tuku, dochucovadla (masox, maggi, sójová omáčka), černou kávu, alkohol, kynuté a linecké těsto, čerstvé a celozrnné pečivo, čerstvou nadýmavou zeleninu, luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója), nezralé ovoce a ovoce se zrníčky (maliny, ostružiny, hroznové víno, rybíz, angrešt), žvýkačky s xylitolem, cukr, nápoje s vysokým obsahem cukru, sladkosti a jiné cukrovinky.

 

Mgr. Marie Kohutová, DiS.
autorka je vedoucí Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc