Revue - články - EPIDEMIO-LOGICKÁ RIZIKA CESTOVÁNÍ A MIGRACE


EPIDEMIO-LOGICKÁ RIZIKA CESTOVÁNÍ A MIGRACE

Ve 20. a 21. století se naše planeta natolik „zmenšila“, že není problém se pomocí dopravních prostředků do 24 hodin dostat kamkoli do obydlených oblastí světa. Není to jen rychlost, s jakou můžeme cestovat, ale zásadní je také zalidněnost a hustota sídel, která byla ještě před 100 lety několikanásobně nižší. Všechny tyto faktory usnadňují nejen komunikaci, dopravu zboží a lidí, ale také přenos infekcí. Pro představu – na přelomu letopočtu žilo na Zemi odhadem 200 miliónů lidí, v roce 1750 n. l. to bylo již cca 790 miliónů a v roce 1804 dosáhla populace 1 miliardy, zatímco během 20. století se populace zvětšila šestkrát. To jsou diametrálně odlišné podmínky pro šíření infekcí. Dokud neexistovaly megapole (velmi velká města, aglomerace), infekce se šířily pouze lokálně v rámci malého počtu lidí. Klasické epidemie tak pozorujeme až od středověku. V roce 2017 bylo celosvětově zaznamenáno 1,326 miliardy mezinárodních příjezdů, což je meziroční nárůst o 7 %. Přitom průměrný meziroční nárůst za posledních 20 let činí 4 %. Nejnavštěvovanější destinací je Evropa, na kterou připadá více než polovina těchto příjezdů. Do Asie a Pacifiku je těchto příjezdů o polovinu méně. Co se týká migrace, jen v roce 2017 vstoupilo do prostoru EU 2,4 miliónu imigrantů ze zemí mimo EU. Téměř 23 miliónů z celkové populace EU, která činí 512,4 miliónu lidí, tvořily v roce 2017 osoby ze zemí mimo EU, což je 4,4 %.

 

HEPATITIDA TYPU A I TYPU B

Tak například hepatitida typu A, dříve častá infekce i v ČR, se stala nemocí spíše ojedinělou, s občasným výskytem epidemií ve specifických skupinách obyvatel a s možným zavlečením do běžné populace. U nás se promořenost hepatitidou A stále snižuje a pohybuje se pod 10 %. Takže většina cestovatelů do rozvojových zemí je k infekci virem hepatitidy A vysoce vnímavá. U hepatitidy A ale můžeme vnímavost eliminovat očkováním (dvoudávkové schéma očkování chrání před infekcí minimálně dvacet až třicet let). U hepatitidy typu B existuje riziko nákazy např. při pobytu ve zdravotnickém zařízení v zemích s vysokou promořeností tímto virem a s nízkou úrovní zdravotnictví, případně při sexuální turistice a nechráněném pohlavním styku v rizikových zemích. Populace našich dětí a mladých dospělých do 28 let je proti hepatitidě typu B očkována v rámci pravidelného očkovaní, u ostatních lze riziko nákazy eliminovat očkováním v třídávkovém schématu s dlouhodobou ochranou.

 

NEJČASTĚJŠÍ JSOU PRŮJMY

Obvykle importovaným infekčním problémem jsou průjmová onemocnění (salmonelózy, bacilární úplavice, kampylobakteriózy, dysmikrobie způsobené bakterií Escherichia coli, virové průjmy, výjimečně cholera). V tomto případě je nejdůležitější primární prevence, tedy chovat se a stravovat se v exotických zemích tak, aby se pravděpodobnost nákazy snížila na minimum. Mezi alimentární infekce, které se v ČR aktivně nevyskytují, patří i břišní tyfus. Nejrizikovějšími oblastmi z toho pohledu jsou země indického subkontinentu a většina afrických států. Zásadní v prevenci je pitná voda v originálních uzavřených obalech, případně si lze vodu preventivně upravovat pomocí filtrů či chemicky. Je třeba se vyhnout ledu nejen v nápojích, ale zmraženým výrobkům obecně (tedy i zmrzlině). Spousta patogenů se zmražením nelikviduje, ale naopak přežívá v něm mnohem déle než v suchu a teple. Led v nápojích pak často není vyroben z pitné vody. Konzumace ovoce a zeleniny v syrovém stavu se doporučuje pouze v případě, že je možnost si je umýt pitnou vodou, případně oloupat. Riziko infekce se snižuje, pokud se v exotických zemích zaměříme na konzumaci důkladně tepelně opracovaných potravin včetně zeleniny. Jistou preventivní roli může sehrát užívání probiotik před cestou i v jejím průběhu, je třeba ale užívat probiotika s co nejvyšším množstvím bakterií, a především obsahující kvasinku Saccharomyces boulardii.

 

VZTEKLINA, MALÁRIE, HOREČKA DENGUE…

Při dlouhodobějších cestách do rizikových oblastí, kde je větší pravděpodobnost poranění zvířetem (především psem či opicí), se doporučuje zvážit preventivní (preexpoziční) očkování proti vzteklině. Očkovat lze i postexpozičně, pokud není dostatek času před cestou. Další nezřídka importované infekce jsou onemocnění přenosná hmyzem, především komáry, a to malárie, horečka dengue, chikungunya, žlutá zimnice, infekce virem zika, japonská B-encefalitida, západonilská horečka a další. Nejdůležitější v prevenci těchto nemocí je zabránit poštípání komáry pomocí vhodného oděvu a obuvi, pomocí moskytiér (i náhlavních) a důkladným používáním účinných repelentů nejen na kůži (impregnace oděvů, bot, moskytiér, stanů, prostorová dezinsekce). Ve vysoce rizikových oblastech malárie lze užívat preventivně antimalarika, která předepíše odborný lékař.

 

ŽLUTÁ ZIMNICE

Očkování proti žluté zimnici je do některých zemí vyžadováno při příjezdu, v tom případě je třeba speciální potvrzení – mezinárodní certifikát, který vystaví očkovací centra. Pro studenty při studijních pobytech, při hromadných kulturních a sportovních akcích a pro všechny osoby, které přijdou do kontaktu s velkým počtem lidí, je vhodné zvážit očkování proti meningokokovým nákazám. Rizikové jsou z pohledu cestování hlavně země, kde proběhla v nedávné době nějaká přírodní katastrofa, země s nestabilní politickou situací a státy, v nichž probíhá či v nedávné době probíhal válečný konflikt. V těchto zemích je zdravotnictví na nízké úrovni a selhávají dříve zavedené preventivní mechanizmy (dostupnost pitné vody, očkování). Riziko se nezřídka přenáší i na sousední státy, kam se uchylují uprchlíci z postižených oblastí a přinášejí s sebou i riziko infekce.

 

CESTOVÁNÍ

Samotným rizikem může být už cesta do cílové destinace. Dlouhá cesta letadlem, nedostatek tekutin, dlouhodobé sezení v nepohodlné poloze, případně vrozená predispozice, mohou způsobit trombózu žil dolních končetin. Důležitý je pohyb během cesty, je třeba dostatečně pít, snažit se protahovat, pokud to lze, tak chodit a hýbat dolními končetinami. Osobám, které trpí chronickým onemocněním srdce a cév, trombózu v minulosti prodělaly nebo mají nějakou jinou poruchu srážlivosti krve, se doporučuje před cestou kontaktovat ošetřujícího lékaře, jenž může předepsat preventivní léčbu. Letadlo je i místem, kde se spousta turistů nachladí. Na palubě bývá často zima, silně proudí vzduch a v uzavřeném prostoru s cirkulujícím vzduchem spolu cestuje několik stovek lidí z různých koutů světa. Proto je dobré nepodceňovat výběr oblečení a obuvi na palubu letadla. Obuv i oblečení by měly být pohodlné a teplé, neměla by chybět šála, na některých delších letech personál poskytuje cestujícím i deky. Je třeba se vyhnout ledovým nápojům, které nachlazení usnadňují. Citlivější jedinci mohou na palubě letadla potřebovat oční kapky (silné proudění vzduchu, vysoušení spojivek). Vhodné je cumlat bonbony či pastilky s bylinnými výtažky či silicemi.

 

POBYT U MOŘE

Před cestou je dobré se důkladně informovat o charakteru mořského pobřeží, kam vyrážíme – zda je moře klidné, nebo naopak hrozí spodní proudy a velké vlny, které nemusí zvládnout ani velmi dobrý plavec, zda jsou vhodné boty do vody apod. Základem je nechodit plavat sám, ale navzájem se hlídat. Rozšiřují se oblasti pobřeží s výskytem žahavých medúz. Pokud dojde k požahání medúzou, je třeba místo co nejdříve zbavit zbytků chapadel za pomoci dostupných předmětů (nikoli holýma rukama) a oplachovat teplou slanou vodou nebo nějakým slabě kyselým roztokem, případně se obrátit na plavčíka, který je na danou situaci vybavený. Při požahání na větších plochách kůže je nutné vyhledat lékařskou péči.

 

MIGRACE

Necestuje se ale jen ven za dovolenou, či za prací. Fenoménem posledních let je migrace a s tím kromě jiného i obava ze zavlečení infekčních onemocnění. Z tohoto pohledu je nejrizikovější nelegální migrace ze zemí třetího světa. Většinou migranti cestují do Evropy několik týdnů i déle. Proto přichází v úvahu infekce s delší inkubační dobou, nebo infekce, které se mohou šířit mezi migranty v pobytových zařízeních. Zatím se nenaplnily katastrofické scénáře. Nicméně mezi migranty byly zachyceny ojedinělé případy tuberkulózy, chronických virových hepatitid, infekce virem HIV či kožní infekce. Migranti z rovníkové Afriky trpí často malárií, ta ale není mezilidsky přenosná. Přesto je třeba ji včas odhalit a léčit, aby nedošlo k jejímu zavlečení do oblastí Evropy, kde se vyskytuje vhodný přenašeč. (Malárie se v první polovině dvacátého století vyskytovala i na jižní Moravě.)

 

SPALNIČKY

V posledních měsících je aktuální epidemie spalniček v rámci Evropy. Ve státech, v nichž rapidně klesla proočkovanost, se začaly spalničky šířit a podařilo se je zavléct do většiny států Evropy, včetně České republiky. Problém vznikl v zemích, které se potýkají s potížemi v systému zdravotnictví (Ukrajina), ale rozšířil se i do vyspělých zemí, kde je nízká proočkovanost kvůli antivakcinačním kampaním nebo v rámci sociálně vyloučených skupin obyvatel. Jen v roce 2018 zemřelo na spalničky v zemích EU/EEA 35 osob, většinou dětí. Přitom ještě na přelomu století jsme měli naději, že se spalničky podaří do roku 2010 zcela vymýtit, tak jako pravé neštovice. Proto je i toto jedna z infekcí, na kterou je třeba myslet při cestování. Spalničky jsou velmi infekční onemocnění, každý nemocný nakazí průměrně 18 dalších osob. Nejvnímavější k infekci jsou neočkované děti a osoby, které byly očkovány před více než 25 lety. V České republice bylo v roce 2019 ke konci března nahlášeno 378 případů spalniček.

 

POZOR NA ŠTĚNICE

A ještě je tu jedna drobná nepříjemnost kožního charakteru, která je specificky vázaná na cestování, a to jsou štěnice. Pokud jste zaznamenali pokousání v noci v ubytovacím zařízení a nejste si jisti, zda to byli komáři, je dobré všechna zavazadla a oblečení po návratu domů vybalit nejlépe ve vaně, důkladně vyklepat a vyprat na vysokou teplotu, případně postříkat účinným dezinsekčním prostředkem. Pokousání se typicky vyskytuje na končetinách, které jste v noci vystrčili zpod pokrývky, a je jich většinou několik v řadě za sebou. Svědění se objevuje s několikahodinovým zpožděním.

 

MUDr. Hana Tkadlecová
autorka působí v centru Očkování a cestovní medicíny Avenier ve Zlíně