Revue - články - ATOPICKÁ KOŽNÍ REAKCE


ATOPICKÁ KOŽNÍ REAKCE

Máte někde po těle, nejčastěji v oblasti kolen, loktů a zápěstí, kousky suché svědivé kůže s červenou vyrážkou? Pokud ano, je zde velká šance, že se jedná o atopický ekzém. Název „atopie“ pochází z řeckého slova „atopos“, což znamená zvláštní. Vyjadřuje tak něco, co probíhá neobvykle, atypicky. V etiopatogenezi se uplatňuje především genetická dispozice, dále abnormální imunitní reakce a samozřejmě také poškození kůže. Frekvence výskytu u dětí je až 14 % a v dospělé populaci dosahuje 3 % (některé studie udávají až 7 %) a tento výskyt bohužel celosvětově stoupá. Pozitivní je skutečnost, že v nadpoloviční většině případů časného atopického ekzému problémy kolem desátého roku spontánně zmizí. To ale neznamená, že se až do té doby nebudeme urputně drbat a škrábat a tiše doufat, že nás svědění za pár let přejde.

 

PŘÍZNAKY SE LIŠÍ PODLE VĚKU

Samotná atopie nutně neznamená onemocnění. Je to vlastně predispozice k alergickému onemocnění. To se rozběhne až ve chvíli, kdy dojde k setkání s patřičným vnějším faktorem. Tím může být téměř cokoliv, od prachových či potravinových alergenů až třeba po infekci, hormonální nerovnováhu nebo stres. Následky jsou potom různé, od zánětlivých onemocnění dutin přes alergické rýmy až po průduškové astma. A samozřejmě nesmíme zapomenout na atopickou dermatitidu (což je druhý název pro atopický ekzém), která patří mezi nejznámější projevy atopické reakce. Atopický ekzém je častější, než si myslíme. Lékaři rozeznávají kojeneckou, dětskou a dospělou formu onemocnění. U kojenecké formy se první symptomy objevují již ve druhém měsíci života. Podle stáří jedince se liší i příznaky. U dětí do dvou let příznaky najdeme spíše na hlavě a krku. U dětí do dvanácti let jsou lokalizovány spíše v podkolení, na loktech a zápěstích, u starších jedinců trpí nejvíce ruce, i když se ekzém může objevit prakticky kdekoliv. U dospělých (těch, u nichž se choroba objeví až v dospělosti, je naštěstí minimum) se střídají období relativního zlepšení s novým vzplanutím nemoci, a hlavně se objevuje kontaktní alergická dermatitida, což je v podstatě přecitlivělost na nejrůznější látky, zejména na různé kovy. Když už jsme zmínili kojence – u nich, zejména u těch s těžkou formou atopického ekzému, je v mnoha případech hlavním spouštěčem potravinová alergie.

 

DĚDIČNÝ PROBLÉM

Jak již bylo uvedeno, atopie je predispozice k alergii. Z toho vyplývá, že půjde o problém dědičný. A skutečně, pokud je jeden z rodičů atopik, šance na to, že dítě bude mít stejný problém, se pohybuje kolem 50 %. A v případě, že jsou atopií postiženi oba rodiče, dosahuje riziko dítěte až 80 %. V dnešní době již dokonce víme o tom, které geny se uplatňují při vzniku atopie. Atopický ekzém je často doprovázen řadou komplikací. Ve většině případů ekzém těmto komplikacím předchází. Jedná se zejména o astma nebo sennou rýmu, proto se u více než poloviny atopických dětí do třinácti let objeví také astma. Mezi další komplikace patří neurodermatitida, což je chronické kožní onemocnění. Neustálé škrábání vyrážky může kůži natolik poškodit, že popraská a dochází k infekcím.

 

EXPOZICE ALERGENŮM

Společným znakem onemocnění známého jako atopické ekzém je zvýšená citlivost kůže a sliznic dýchacího a trávicího traktu vůči látkám, které se vyskytují v našem okolí. Může se to zdát zvláštní, že alergeny vdechujeme a následky se projeví na kůži, ale u alergií už to tak je. Poté, co se alergeny dostanou do těla, setkají se s nevyváženou imunitní reakcí a tělo začne produkovat protilátky třídy IgE. U atopické dermatitidy to ale zase tak úplně neplatí a tyto protilátky u 85 % jedinců nacházíme zejména proti potravinovým antigenům, což znamená, že tyto alergeny jsou ty, které reakci spustily. Jelikož se jedná o klasickou pozdní alergickou reakci, v infiltrátu z ložiska ekzému můžeme izolovat T-lymfocyty. Má se za to, že jsou to právě tyto buňky, které mají klíčovou úlohu v regulaci patologické kožní reakce.

 

NEPŘESNĚ REAGUJÍCÍ IMUNITA

Je tedy jasné, že se ve skutečnosti jedná o skupinu chorob spojených společnými problémy s nepřesně reagujícím imunitním systémem. Vedle již zmíněného atopického ekzému sem patří také alergická rýma, astma a potravinová alergie. Zatímco ekzém je kožní problém, alergická rýma vzniká alergickým zánětem nosní sliznice a krku jako reakce na výskyt alergenů. Potravinové alergie, které jsou také velmi časté u dětí, se nejčastěji projevují jako alergie na vejce a ořechy. Podobně jako je tomu u atopického ekzému, i tyto potravinové alergie často v dospělosti odezní. V obou případech se zdá, že přehnaná hygiena v dětství a menší výskyt dětských infekcích vedou u dětí k vyššímu výskytu atopických chorob. U potravinových alergií je známo, že nadbytečná snaha vyvarovat se potenciálním alergenům zvyšuje riziko atopických chorob.

 

DIAGNOSTIKA A PREVENCE

Rutinní diagnostický postup zahrnuje kožní „prick“ testy a testy pro stanovení protilátek třídy IgE v krvi. V poslední době se objevují také tzv. testy „Atopy patch“, které jsou citlivější a uplatňují se zejména u kontaktní dermatitidy. Musíme si ale pamatovat, že nějaký zlatý a jednoznačný diagnostický test neexistuje, takže lékař musí k testům přidat i celkové vyšetření a anamnézu. Prevence nás sice před dermatitidou neochrání, ale může její průběh zmírnit, nebo dokonce minimalizovat. Mezi symptomatická opatření, která sice problém neléčí, nicméně výrazně snižují jeho následky, patří důkladné promašťování suché kůže nebo vyhýbání se všemu, co kůži vysouší. Důležité je také odhalit tzv. spouštěče, které vyvolávají nové vzplanutí choroby nebo alespoň zhoršují podmínky pro zdravou pokožku, a následně se jim vyvarovat. Musíme si uvědomit, že atopický ekzém je onemocnění polyfaktoriální, což znamená, že se na jeho vzniku a rozvoji podílí celá řada různých faktorů. Kvůli tomu jsou také někteří odborníci přesvědčeni o tom, že atopický ekzém není v pravém slova smyslu choroba, ale syndrom.

 

STARTÉRY ALERGIÍ

Jedním z běžných spouštěčů je alergie na potravinové a vzdušné alergeny (pyl, zvířecí alergeny, roztoči, plísně). Mezi další spouštěče může patřit třeba přílišné pocení, nevhodná mýdla nebo detergenty (je proto jasné, že nádobí nebo podlahu budeme mýt výhradně v rukavicích). U dětí mezi spouštěče patří také některé potraviny, např. vejce, mléko nebo sójové boby. Sprchování bychom měli omezit na maximálně deset minut a místo horké vody bychom měli používat spíše vodu vlažnou. Zatímco američtí dermatologové doporučují krátkou koupel v ředěném bělicím prostředku, což by mělo snížit bakteriální zátěž, čeští dermatologové se na podobnou možnost tváří spíše skepticky. Značnou roli, jako ostatně u všech alergických onemocnění, hraje imunitní systém. Předpokládá se, že kaskáda imunitních reakcí je spuštěna vazbou alergenu na IgE protilátky na speciálním typu kožních buněk, tzv. Langerhansových buňkách. Následuje kooperace s T-lymfocyty, abnormálně zvýšená produkce IgE protilátek, a zvyšuje se senzibilizace lymfocytů.

 

TERAPIE

Důležitější je samozřejmě samotná léčba, ve které má stěžejní postavení dermatolog. Základ léčby bezpochybně tvoří antihistaminika. Pokud se jedná o těžší případy, bude nutno nasadit i lokální léčbu pomocí kortikoidů. Musíme si uvědomit, že se jedná o vrozenou dispozici kůže k zánětlivé reakci, tedy tyto projevy nelze vyléčit, pouze tlumit. Alergolog má za cíl zhodnotit význam atopie u konkrétního nemocného a odhalit případné vzdušné a potravinové spouštěče. Pečlivé dodržování preventivních i léčebných kroků dokáže chorobu držet na uzdě. Důležité je vědět, kdy máme přestat spoléhat na domácí léčbu a raději navštívit lékaře. Do jeho ordinace musíme ve chvíli, když už je svědění natolik k nevydržení, že ovlivňuje spánek nebo běžnou denní aktivitu. Anebo pokud dochází k poškození kůže a objeví se strupy nebo hnis. Je však nutné pamatovat na to, že eliminace spouštějících faktorů a nastavení restrikčních dietních opatření mohou mít pro nemocného stresující vliv doprovázený sociálním, či dokonce ekonomickým dopadem.

 

 

Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D.
autor je imunolog, pracuje na Univerzitě v Louisville v USA