Revue - články - VÝŽIVA PŘI CHOPN


VÝŽIVA PŘI CHOPN

Odborné zdroje uvádí, že až polovinu pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) postihuje malnutrice. Pacienti s CHOPN trpí zvýšenou tvorbou hlenu, dušností, kašlem, únavou a ztrácejí chuť k jídlu, což je způsobeno právě zánětem. Stav výživy pacientů s CHOPN se zpravidla v průběhu nemoci postupně zhoršuje. Pacienti s CHOPN mají výrazně vyšší bazální metabolizmus, ztrácejí tělesnou hmotnost a svalovou hmotu. Příčinou je negativní energetická a proteinová bilance, což je způsobeno několika faktory: vyšší nároky energie na ztížené dýchání, časté přidružené nechutenství, ztížený příjem stravy při dechové tísni, nepříznivé účinky léků apod. Jinými slovy, zvýšený energetický výdej u pacientů s CHOPN je dán náročnější prací dýchacích svalů a svalovým úbytkem při malnutrici. I když se pacienti s CHOPN zrovna nehýbou, rychleji spalují, a proto jejich výživa musí těmto zvýšeným nárokům odpovídat. Při CHOPN může energetická potřeba stoupat o 50 až 70 %.

 

HLAVNÍ ZÁSADY VÝŽIVY PŘI CHOPN

Pacienti s CHOPN by měli být v prvé řadě důkladně edukováni o tom, co by měli ve své životosprávě a stravě upravit či změnit, že musí zanechat kouření, vyhýbat se znečištěnému ovzduší a zakouřeným prostorám, rehabilitovat a být si vědomi, jaké jim hrozí případné komplikace z nedostatečné výživy nebo nedodržování léčebného režimu. Měli by mít kontakt na lékaře nutricionistu nebo nutričního terapeuta ve svém okolí pro případ přetrvávajícího nechutenství, kde je zapotřebí zvážit okamžitou nutriční podporu. U pacientů, kteří mají BMI nad 30, je doporučována cílená redukce hmotnosti, aby se ulevilo oběhovému a dýchacímu systému. Optimální BMI u pacientů s CHOPN by se mělo pohybovat v rozmezí 23 až 27. Při BMI pod 21 se již prognóza jeví jako méně příznivá.

Výživa by měla mít zejména odpovídající množství energie, to znamená dostatek kalorií na to, aby pokryla zvýšenou potřebu organizmu. V případě nechutenství nebo při přítomnosti jiných zažívacích potíží či hubnutí, kdy se pacientovi nedaří zajistit odpovídající příjem běžnou stravou, je zcela nezbytné doplnit výživu formou enterálních přípravků (modulová dietetika, sipping, sondová výživa).

Klade se rovněž důraz na dostatečný příjem bílkovin, které pomáhají zabraňovat úbytku svalové hmoty (společně s rehabilitací). Mezi hlavní potravinové zdroje bílkovin patří zejména libová masa, drůbež, ryby, vejce a vaječný bílek, tvrdé sýry, sýry typu žervé, tvaroh, jogurty a jiné zakysané mléčné výrobky, luštěniny, sója, ořechy, semínka, celozrnné obiloviny a výrobky z nich. Tyto potraviny by měly být zařazeny v každém hlavním jídle dne v minimálním množství 70 až 100 g, aby se podařilo zajistit optimální příjem bílkovin za celý den. Volíme současně takové potraviny, které mají ve svém menším objemu vyšší obsah kalorií.

S ohledem na namáhavé dýchání je vhodné upravit si také režim stravování. Osvědčilo se podávat stravu pacientům s CHOPN v menších porcích a častěji, optimálně v podobě 5 až 6 jídel denně. Strava by, krom výše uvedeného, měla obsahovat také dostatečné množství čerstvého ovoce a zeleniny, pro zachování příjmu nezbytných vitamínů, zejména vitamínu C, betakarotenu, vitamínu E, vitamínu D a dalších antioxidantů pro posílení imunity. Denně je doporučeno sníst alespoň 4 až 5 porcí, stejně jako u zdravého člověka. To znamená alespoň 400 g zeleniny a 200 g ovoce každý den. U pacientů, kteří mají problém s kousáním nebo polykáním, vyžaduje strava ještě finální úpravu pokrmu pomocí mletí nebo do konzistence kaše, pyré případně tzv. smoothie. Protektivní účinek má také magnézium, zinek, selen a omega-3 mastné kyseliny. Po každém jídle je vhodné setrvat ještě alespoň 20–30 minut ve zvýšené poloze a hned neulehat.

 

TECHNOLOGICKÁ PŘÍPRAVA POKRMŮ

Pokrmy při vaření příliš nesolíme, naopak na dochucení využíváme více aromatických druhů jednodruhového koření, zeleniny (např. cibule, česnek, křen, zázvor…), bylinek a natí. Současně by ze stravy měly být vyloučeny uzeniny, příliš slané potraviny (některé druhy sýrů, chipsy, solené ořechy, tyčinky apod.), konzervy, přepalované tuky, polotovary, instantní pokrmy. K přípravě pokrmů vybíráme kvalitní čerstvé potraviny bez zbytečného průmyslového zpracování, které jsou nutričně hodnotné. Z technologických příprav je možné využívat vaření, dušení, zapékání, pečení, přípravu v páře, v tlakovém hrnci. Nevhodné jsou naopak smažení, fritování, grilování na tuku, příprava na otevřeném ohni a uzení.

 

PITNÝ REŽIM

Pro snadnější vykašlávání je nezbytné dbát i na dostatečný pitný režim – alespoň 30 ml tekutin na 1 kg optimální tělesné hmotnosti. Mezi vhodné nápoje patří voda, voda s citrónem, minerální vody, ne příliš koncentrované čaje, včetně bylinných, a šťávy z čerstvého ovoce a zeleniny.

 

Mgr. Marie Kohutová, DiS.
autorka je vedoucí Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc