Revue - články - VÝŽIVA PŘI POTÍŽÍCH V TĚHOTENSTVÍ (2.)


VÝŽIVA PŘI POTÍŽÍCH V TĚHOTENSTVÍ (2.)

Těhotenství mohou provázet ne vždy příjemné stavy a zdravotní potíže, jako jsou ranní nevolnost, zácpa, hemoroidy, otoky nohou, pálení žáhy, nespavost, bolesti zad, únava, změny dásní a potíže se zuby, časté močení, zvýšená chuť na sladké nebo vysoký krevní tlak.Jak lze některé potíže zmírnit nebo jim předcházet stravováním?

 

PÁLENÍ ŽÁHY

Bývá v těhotenství poměrně častým nežádoucím projevem. Příčinou může být zvýšená produkce progesteronu, který uvolňuje svalovinu dolního jícnového svěrače, kudy se vrací kyselý obsah žaludku do jícnu až do dutiny ústní, kde může způsobit poškození skloviny zubů. Další příčinou může být zvětšení plodu a tlak dělohy na žaludek, což vede k vytlačování žaludečního obsahu, dále těžká jídla vyžadující zvýšenou tvorbu žaludečních šťáv, kouření, příjem alkoholu nebo stres. Jako stěžejní prevence platí zařazení menších porcí a častější konzumace jídla během dne bez přejídání. Doporučujeme omezit jídla a nápoje podporující tvorbu kyselin (čokoláda, koření, kyselé džusy, nápoje s obsahem bublinek, alkohol), dále omezit tučná jídla, tučná masa, smažená jídla a nápoje s obsahem kofeinu. Další důležité režimové opatření je po jídle hned neuléhat, v poloze na zádech totiž dochází k snadnějšímu zatékání žaludečních šťáv do jícnu a úst. Poslední jídlo je třeba konzumovat přibližně dvě až tři hodiny před spánkem. V noci by měla žena spát ve zvýšené poloze s podloženou horní částí trupu a hlavy. Někomu mohou ulevit také některé neutralizující potraviny jako teplé mléko, bílý chléb, brambory nebo ovesné vločky.

 

ÚNAVA

Pro první trimestr je typický častý pocit únavy a zvýšená potřeba spánku, a totéž i pro poslední týdny těhotenství. V počátku gravidity může být zvýšená únava vyvolána nedostatkem vitamínů a minerálních látek, který souvisí s nechutenstvím díky ranním nevolnostem. Únavu může podporovat také kolísání hladiny cukru v krvi. Ve vyšší fázi těhotenství může být příčinou dehydratace (ženy častěji močí a mají tendenci snižovat příjem tekutin) nebo anémie, která bývá relativně běžná (snížené množství hemoglobinu v krvi a tomu odpovídající snížené množství železa).

Při kolísání glykémie je vhodné zařadit potraviny s dostatečným množstvím složených sacharidů v kombinaci s vlákninou, ideálně ve formě celozrnných výrobků, a také ovoce s vyšším obsahem pektinů (např. jablka, citrusové plody, rybíz, angrešt). Při sníženém příjmu stravy nebo při jeho omezeném výběru je důležitá suplementace vhodnými preparáty pro těhotné a kojící – zejména vitamín C, železo, ale i jiné vitamíny a minerální látky. Nezbytné je pohlídat si rovněž odpovídající pitný i spánkový režim, nezapomínat dostatečně odpočívat a pravidelně cvičit nebo chodit na procházky.

 

ČASTÉ MOČENÍ

S přibývajícími týdny těhotenství rostoucí plod a zvětšující se děloha utlačují svou vahou močový měchýř, jehož objem se zmenšuje, což vyvolává potřebu častého močení. Přesto je nezbytné i nadále dodržovat optimální příjem tekutin, a to průběžně během celého dne, aby nedocházelo k dehydrataci a pocitům únavy. Při častém močení v noci je vhodné asi dvě hodiny před spánkem již tekutiny omezit, a stejně tak omezit i konzumaci močopudných potravin (např. citrusové plody, meloun, káva). Vhodné je spát v poloze na boku, která pomáhá snižovat tlak na močový měchýř.

 

ZVÝŠENÁ CHUŤ NA SLADKÉ

V době těhotenství dochází ke kolísání glykémie v závislosti na stravě podobně, jako je tomu u diabetu, nejvíce pak ve třetím trimestru gravidity, a to i přes dodržení veškerých zásad racionální stravy. V mnoha případech je to objektivně dáno zvýšenou potřebou sacharidů, protože je jich mnohem více transportováno k plodu jako zdroj energie. Pokud strava obsahuje větší podíl sacharidových potravin s vysokým glykemickým indexem, kolísání je častější. Mezi takové potraviny patří např. sušenky, bonbóny, mléčná čokoláda, řepný cukr, pivo, tvrdý alkohol, instantní potraviny, vařená mrkev, bramborová kaše, bílá pšeničná mouka a výrobky z ní, dušená nebo vařená kukuřice aj. Doporučujeme tedy upřednostnit sacharidy s nízkým, případně se středním glykemickým indexem. K mlsání zařadit místo sladkostí a cukrovinek spíše čerstvé ovoce, zeleninu, sušené ovoce, oříšky, celozrnné sušenky nebo müsli. V omezeném množství lze pít džusy ředěné vodou nebo čerstvě vymačkanou ovocnou šťávu či mixované ovoce.

 

VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

Zpravidla se objevuje při prvním těhotenství u 10 až 20 % žen. Hovoříme o tzv. těhotenské hypertenzi, která může po skončení gravidity odeznít. Bývá však součástí i jiných onemocnění, jako je preeklampsie (nadměrné zadržování tekutin, únik bílkovin do moči) nebo její vážnější formy eklampsie (výskyt křečí, možnost nástupu bezvědomí). Neléčená hypertenze může snížit dodávku kyslíku plodu, způsobit růstovou retardaci, být příčinou potratu nebo předčasného porodu. Často je základní příčinou výživa těhotné ženy daná nízkým příjmem bílkovin, minerálních látek (vápník, hořčík) nebo některých vitamínů. Z režimových opatření je nezbytná pravidelná kontrola krevního tlaku, dále dostatečný odpočinek a nestresovat se. Strava samotná by měla vycházet z doporučení pro racionální výživu s dostatečným zastoupením kvalitních bílkovin. Žena by měla dodržovat rovněž dostatečný pitný režim v doporučených dávkách (pokud se netvoří nadměrné otoky). V pitném režimu doporučujeme vynechat minerální vody pro vysoký obsah sodíku (Hanácká, Poděbradka), dále kofeinové nápoje, jako je káva, silné čaje, ale také kolové nápoje a alkohol. Sodík je potřeba snížit také v konzumovaných potravinách.

Doporučujeme proto omezit solení při přípravě pokrmů, omezit konzumaci uzenin, paštik, konzervovaných a sterilovaných potravin ve slaném nálevu, dále polotovarů, instantních pokrmů, nakládaných mas, slaných druhů sýrů, chipsů, slaných tyčinek apod.

Naopak žádoucí je zařazení potravin s vyšším obsahem draslíku, který je antagonistou sodíku a pomáhá tak vylučovat sodík z těla, čímž působí na snížení krevního tlaku. Hlavním zdrojem draslíku je ovoce a zelenina, zejména pak brambory, sušená rajčata, fazole, sušené meruňky, fíky, banány, avokádo aj. Vhodné jsou i potraviny bohaté na vápník (sýry a mléčné výrobky, luštěniny, semena, mandle, tofu, sardinky, losos aj.), případně suplementy vápníku s hořčíkem – vedou k uvolnění svalového napětí a podporují diuretický účinek.

 

Mgr. Marie Kohutová, DiS.
autorka je vedoucí Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc