Revue - články - PORUCHY VÝŽIVY U DĚTÍ


PORUCHY VÝŽIVY U DĚTÍ

Poruchy výživy jsou v dnešní společnosti častým problémem. Můžeme se s nimi setkat u všech generací populace, ať se jedná o děti, dospělé či seniory. Alarmující jsou však zejména v dětském věku, a to zvláště ve vyspělých západních zemích.

Výživa dětí a poruchy s tím spojené jsou stále více diskutované téma, které má velký význam pro časný vývoj dítěte i zdravotní stav v pozdějším období života. Neadekvátní výživa může způsobovat postižení růstu a dalšího vývoje dítěte a může v propojení s genetickými vlivy navodit rozvoj některých nemocí. Aby výživa dítěte byla adekvátní jeho potřebám, musí splňovat určitá kritéria, zajistit jeho optimální růst i vývoj psychických funkcí a zabezpečit správný průběh humorálně imunitních reakcí a optimální průběh všech dalších metabolických pochodů.

 

KOJENECKÝ A BATOLECÍ VĚK

Když se na výskyt poruch výživy podíváme chronologicky, zjistíme, že první problémy se mohou objevit už v kojeneckém a batolecím věku. U této věkové skupiny se můžeme setkat s tzv. infantilní mentální anorexií, kdy dítě stravu odmítá a je extrémně vybíravé. To často vede k výše uvedeným poruchám růstu a vývoje. Avšak častější příčinou podvýživy u dětí je somatická porucha. Malnutrice může být způsobena mnohými chorobami, např. poruchou funkce gastrointestinálního traktu nebo onkologickým onemocněním. Spouštěcím faktorem však jsou i psychiatrická onemocnění (mentální anorexie, mentální bulimie). Při nedostatku základních látek nutných pro stavbu a fungování organizmu dochází k závažným následkům, které mohou postihovat víceméně všechny orgány.

Kritickým obdobím pro vznik poruch výživy může být přechod na pevnou stravu nebo nesprávná technika krmení, která často mívá spojitost například s gastroezofageálním refluxem nebo zvracením. Zpočátku je dobré dítěti podávat malé množství potravy jednoho druhu, přičemž sledujeme, jak ji dítě přijímá, zda mu chutná a jestli u něj nedošlo k nějaké nepřiměřené reakci. U některých batolat se vyskytuje typická neofobie, kdy dítě odmítá zkoušet vše nové, ať už se jedná o druh potraviny, konzistenci stravy nebo její barvu. V takovém případě se doporučuje podávat dítěti takovou stravu, na jakou je zvyklé, dokud ji samo nepřijme. Samozřejmě jen do jisté míry, aby strava nebyla příliš jednostranná. Vše je nutné konzultovat s pediatrem, případně jiným příslušným zdravotnickým pracovníkem.

 

STARŠÍ DĚTI

U starších dětí se můžeme setkat s tzv. emoční poruchou spojenou s vyhýbáním se jídlu, která se vyskytuje často v souvislosti s nervozitou, úzkostí a stresujícími situacemi, se kterými se děti někdy nedokážou samy vypořádat. O to hůře se to následně projeví v oblasti výživy a dojde k vytvoření začarovaného kruhu nechutenství, stresu a poruch příjmu potravy, ze kterého se pak dítě samo nedokáže dostat. O poruchách příjmu potravy u dětí mluvíme také tehdy, kdy se dítě samo začne vyhýbat stravě, odmítat ji nebo vědomě sleduje svoji tělesnou hmotnost. Samozřejmě je nutné odlišit snížený příjem stravy a nechutenství, které mají jiný původ (například virózu, infekční onemocnění, aj.), od cíleného odmítání stravy nebo jejího dlouhodobého sníženého příjmu. Tyto tři faktory mohou být zpočátku opomíjené a rodiče si ani nemusí všimnout žádné neobvyklosti ve stravování svého potomka.

To se děje často u poruch příjmu potravy typu mentální anorexiementální bulimie. Onemocnění z této skupiny jsou zrádná tím, že začínají nenápadněbez jakéhokoliv varování a mohou způsobit závažné zdravotní problémy. Nejrizikovější skupinou jsou dospívající dívky, ale poruchy se vyskytují čím dál častěji i u chlapců. Spouštěcími faktory bývají tělesné a psychické změny, zkreslené představy o vlastním těle, které mnozí dospívající nedokážou akceptovat, a samozřejmě i rodinné vztahy, i když se tak může dít zcela nevědomě. Někteří rodiče promítají do svých dětí svá nenaplněná přání a kladou na ně zvýšené nároky. Poruchy příjmu potravy nejčastěji vznikají ve společnostech zaměřených na úspěch a výkon. Pro tento životní styl je charakteristická péče o vzhled, atraktivnost a úspěch. Nemalou roli samozřejmě hrají média, která neustále zdůrazňují ideál ženské krásy reprezentovaný v mnohých případech přehnaně hubenou postavou.

 

MENTÁLNÍ ANOREXIE

Typickým znakem mentální anorexie (anorexia nervosa) je snížený příjem stravy, kdy je denní energetický příjem utlumen na minimum. Následkem je redukce tělesné hmotnosti, přehnané sledování vlastního těla a nadměrná fyzická aktivita. Nemoc začíná zprvu nenápadně, kdy se z jídelníčku vyřazují vysoce kalorické potraviny, a následně z něj mizí i běžná jídla. Osoby trpící anorexií se začínají stranit kolektivu, nestravují se ve společnosti druhých a v nejtěžších případech odmítají i příjem tekutin. Vlivem dlouhotrvajícího hladovění dochází v organizmu k deficitu všech základních látek. Pak může nastat zpomalení růstu a tělesného vývoje u dětí i dospívajících. Postupem času dochází ke změnám nálad, zhoršení kvality vlasů a pleti, snížení imunitních funkcí a následně i ke katabolizmu a ztrátě tukové i svalové tkáně, která je mimo jiné součástí srdeční svaloviny. Dochází tedy k selhávání důležitých životních funkcí. V nejzávažnějších případech může celá situace končit smrtí.

 

MENTÁLNÍ BULIMIE

Pacienti trpící mentální bulimií se odlišují od nemocných s mentální anorexií tím, že jejich postava bývá normostenická a na první pohled většinou nepoznáte, že daný jedinec trpí bulimií, což představuje jisté nebezpečí. Problémem je nárazovité přejídání s následnými výčitkami a vyvolaným zvracením. Pokud by tento stav trval příliš dlouho, mohlo by vše vyústit v metabolický rozvrat. Typickými příznaky a zároveň varovnými signály této nemoci bývají zvýšené hodnoty slinné alfa-amylázy, zduřelé krční uzliny, ezofagitida, zvýšená kazivost zubů, odřený hřbet ruky aj. Určité společné znaky se objevují i u pacientů s diagnózou psychogenního přejídání. Podnětem mohou být různé emočně vypjaté situace a stres. Energetický příjem těchto osob je vyšší než reálně potřebují, může u nich docházet tedy k výskytu nadváhy a obezity.

 

ORTOREXIE

Poměrně novou poruchou výživy je ortorexie neboli patologická závislost na zdravé stravě. Lidé trpící ortorexií v enormní míře podrobně studují složení výrobků a jejich původ, sledují obsah potravinových aditiv, preferují bio potraviny atd. Toto onemocnění se odlišuje od dvou výše uvedených tím, že denní příjem energie těchto osob se pohybuje relativně v normě. Nelze však vyloučit, že by ortorexie nemohla předcházet některé závažnější poruše příjmu potravy.

 

ZÁPADNÍ PROBLÉM DNEŠKA

Jak již bylo zmíněno, poruchy výživy jsou v dnešní západní společnosti jedním z nejčastějších problémů. Na prvním místě jednoznačně stojí obezita, jíž trpí velké množství populace a která s sebou nese zvýšené riziko vzniku některých vážných onemocnění – kardiovaskulárních, metabolických, endokrinologických, onemocnění pohybového aparátu apod. Obezita může mít mnoho příčin (hormonální, metabolické, genetické, psychické), ale nejčastěji je způsobena zvýšeným energetickým příjmem, tedy prostým přejídáním. Velkým problémem je obezita v dětství, která může v různém měřítku přetrvávat do dospělosti a významně ovlivňovat zdravotní stav. Děti si s sebou do života odnášejí nesprávné stravovací návyky a mají tak mnohem menší šanci se obezity zbavit, což často vede k předčasnému rozvoji metabolického syndromu se všemi důsledky. V této oblasti je velmi důležitá prevence. A prevence obezity v dětském věku je prevencí obezity v dospělosti. Důležité je zajistit vyváženou energetickou bilanci, tedy rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie.

 

ALTERNATIVY VÝŽIVY

Specifickou kapitolou dětské výživy jsou alternativní způsoby stravování, které se objevují u stále mladších dětí a jež s sebou nesou také určitá rizika v závislosti na míře restrikce potravin. Je důležité zajistit dítěti dostatečný příjem energie a jednotlivých živin. Tím jsou myšleny především bílkoviny (včetně esenciálních aminokyselin, které si organizmus nedokáže sám syntetizovat), vitamíny a minerální látky dostupné a vstřebatelné převážně z živočišných zdrojů – vitamín B12, železo, vápník. V takovém případě je vždy nutné zhodnotit adekvátnost výživy dítěte, sledovat růstové a vývojové parametry a celkový zdravotní stav. Velká pozornost by měla být věnována dětem s veganským jídelníčkem, u nichž se vyskytují četné deficity makronutrientů i mikronutrientů. Z nutričního hlediska je nutné poskytnout organizmu dítěte vše, co potřebuje pro správný růst a vývoj.

Stravovací návyky a potíže s nimi spojené mohou být v dětském věku ovlivňovány celou řadou faktorů. Mezi nejvýznamnější patří individuální vlastnosti a zvyky jedince, genetické predispozice, společenské aspekty nebo rodinné faktory, jako je výchova, rodinné vzorce chování aj. Režim stravování a stav výživy dítěte tedy závisí mimo jiné na vštípených návycích v raném dětství. Zásady správného stravování a stolování se utváří již v prvních letech života. Není sporu o tom, že rodiče by měli být pozitivním příkladem pro svoje děti. Co dítě pozoruje u rodičů, velmi často dříve či později uplatní i samo na sebe.

 

Mgr. Kamila Jiříčková
autorka je nutriční terapeutkou
na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc