Revue - články - MALNUTRICE


MALNUTRICE

Malnutrice neboli podvýživa je stav nesprávné, špatné výživy, konkrétně je definována jako nerovnováha mezi příjmem energie a živin a jejich potřebou v organizmu pro zajištění růstu a udržování všech potřebných životních funkcí.

Malnutrice zahrnuje poruchy výživového stavu v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku, ale i nadbytku nebo nevyváženého zastoupení jedné nebo více složek výživy. Může se jednat o nedostatek základních živin (bílkovin, sacharidů, tuků) nebo o nedostatek některých vitamínů nebo minerálních látek. Malnutrice je stav závažný, ohrožující jedince rizikem závažných zdravotních komplikací, zvýšenou nemocností i úmrtností. Malnutricí jsou nejvíce ohroženy malé děti, senioři, nesoběstačné osoby, chronicky nemocní, onkologičtí pacienti, pacienti v kritickém stavu a polymorbidní pacienti. Typickým příznakem a současně i diagnostickým kritériem malnutrice je neplánovaný významný váhový úbytek (změna hmotnosti za poslední měsíc až šest měsíců), často přicházející velmi rychle, dále nízká tělesná hmotnost (body mass index pod 18,5 kg/m2, u seniorů již pod 22 kg/m2), nápadné změny v příjmu stravy nebo její nízký příjem, pozměněné laboratorní hodnoty (zejména snížená koncentrace albuminu, prealbuminu, transferinu a snížený počet lymfocytů), přítomnost zvracení, průjmu nebo nechutenství a svalová i celková slabost organizmu.

 

PŘÍČINY MALNUTRICE

Příčin malnutrice je celá řada a mnohdy se navzájem kombinují. Malnutrice obvykle souvisí s přítomností nějakého onemocnění. Mezi nejčastější příčiny patří nechutenství, bolesti v dutině ústní nebo kdekoliv jinde, poruchy polykání, zhoršené trávení a vstřebávání živin, zhoršené vnímání chuti a čichu, u seniorů pak časté problémy s chrupem, omezená hybnost a soběstačnost. Přítomnost některých chronických onemocnění nebo některých chorob, které zvyšují potřebu energie a živin, stejně tak užívání velkého množství léků, jejichž nežádoucím účinkem je často nechutenství, také přispívají k rozvoji malnutrice. Rovněž náročná léčba a vyšetření jsou rizikovými faktory. Na vznik malnutrice mají vliv také faktory ekonomické (nedostatek financí pro zajištění kvalitní stravy) a faktory psychosociální, kdy psychická nepohoda, osamělost nebo sociální izolace mohou vést k tomu, že jedinec nemá chuť k jídlu nebo se jeho výživa často stává jednotvárnou, nevyváženou a postrádající pestrost. Díky všem zmíněným problémům pak dochází k omezení celkového energetického příjmu nebo příjmu některých důležitých složek výživy.

 

MALNUTRICE A JEJÍ TYPY

Rozlišují se dva základní typy malnutrice – marazmus a kwashiorkor.

Marazmus je prosté hladovění způsobené nedostatečným přívodem energie i bílkovin. Charakteristický je pro něj postupný proporcionální váhový úbytek tukové i netukové tkáně vedoucí k celkovému ochabnutí organizmu, bez přítomnosti otoků. Příkladem marantického typu je mentální anorexie či jiný typ poruch příjmu potravy, přísná redukční dieta nebo třeba odmítání stravy kvůli špatnému chrupu.

Mnohem závažnějším typem je kwashiorkor, tzv. stresová malnutrice, kdy organizmus využívá jako zdroj energie proteiny viscerální, plazmatické i svalové. Vzhledem k tomu, že organizmus není schopen využívat tuky ani sacharidy jako energetický substrát, nejsou často na první pohled patrné známky podvýživy. Tukové zásoby jsou zachovány, pacient má tak normální vzhled a hmotnost. Pro kwashiorkor je typická tvorba otoků, špatné hojení ran, vznik dekubitů a časté infekce. Příkladem stresové malnutrice je sepse nebo syndrom multiorgánové dysfunkce. Kombinací marazmu a kwahiorkoru je proteino-energetická malnutrice.

 

KOMPLIKACE MALNUTRICE

Malnutrice se vyvíjí často velmi rychle a nenápadně. Výsledkem postupující a neřešené malnutrice je řada komplikací, které mohou v extrémních případech vyústit v multiorgánové selhání a ohrozit tak člověka na životě. Vlivem malnutrice dochází k úbytku svalové hmoty nejen kosterní, ale také svaloviny orgánů, především srdce a plic, což vede k poruchám srdečního rytmu a plicním komplikacím. Snižuje se celková fyzická výkonnost organizmu, zvyšuje se riziko pádů, zlomenin a poranění. Imunitní systém je oslaben, což vede k častějšímu výskytu infekcí, pooperačních komplikací a riziku vzniku dalších nemocí, které dále omezují příjem stravy. Malnutrice vede k horší regenerační schopnosti organizmu, špatnému hojení ran, zpomalené reakci na léčbu, zhoršuje také probíhající chronická onemocnění, souvisí s vyšším rizikem vzniku dekubitů. Velmi závažné jsou poruchy bdělosti, objevuje se nezájem o okolí, pokles aktivity, dezorientace a snížená soběstačnost, které nepříznivě působí na celkovou kvalitu života.

 

LÉČBA MALNUTRICE

Léčba malnutrice je velmi složitá, a ne vždy úspěšná, proto je třeba jejímu vzniku předcházet, případně ji začít řešit včas. Základním a nejjednodušším opatřením je zaměřit se na kvalitu i kvantitu běžné stravy a její optimální využití. Stravu je třeba podávat v takové konzistenci, aby ji nemocný mohl sníst. V případě, že není schopen samostatné obsluhy při jídle, je třeba mu asistovat. Někdy stačí podat jídlo do ruky, jindy je nezbytné i krmení. V případě, že běžná strava k pokrytí energetických potřeb zcela nestačí, je možné ji doplnit přípravky tekuté výživy nebo některou z forem enterální výživy, případně výživou parenterální.

 

DIETNÍ RADA

Hlavním cílem dietní rady je úprava složení a příjmu stravy s maximální snahou zabránit dalšímu hubnutí a udržet tak tělesnou hmotnost, v ideálním případě pak dosáhnout alespoň částečné obnovy váhového úbytku. Důležité je jíst pravidelně, rozhodně nevynechávat žádné denní jídlo, naopak je spíše žádoucí jíst i vícekrát za den, raději po menších dávkách, a to kdykoliv, když je na jídlo chuť. Další nezbytností je jíst pestrou stravu, která zajistí příjem všech důležitých živin. Přiměřenost ve výživě pak znamená jíst tolik, aby se předcházelo rozvoji dalšího hubnutí. Vzorem pro správnou skladbu stravy je potravinová pyramida, která zahrnuje doporučení konzumovat všechny potravinové skupiny (obiloviny, ovoce a zeleninu, mléko a mléčné výrobky, maso, vejce, ryby, luštěniny a zdroje kvalitních tuků).

 

SIPPING

Sipping lze výhodně podat k popíjení jako doplňkovou tekutou výživu přesně stanoveného složení v případě, že běžná strava nestačí pokrýt nároky organizmu na dávku živin, pokud dojde ke sníženému příjmu stravy nebo odmítání jídla. Sipping patří mezi potraviny určené pro zvláštní lékařské účely. Slovo sipping pochází z anglického „to sip“, což znamená usrkávat. Jak už název napovídá, tyto přípravky je vhodné popíjet po malých doušcích po celý den, nejlépe mezi jídly. Ideálně se přidávají navíc k běžné stravě, aby ji obohatily o energii a důležité živiny (vysoký obsah energie a bílkovin v malém objemu). Sipping lze konzumovat v kteroukoliv denní dobu, i v noci, dle potřeb pacienta. Jeho výhodou je možnost užívání při postižení dutiny ústní, chrupu a při potížích s polykáním.

Pro správnou motivaci k popíjení sippingu je zcela nezbytná informovanost pacienta o jeho významu a výhodách. Velmi dobře jsou nemocnými hodnoceny přípravky, které jsou chlazené, avšak lze je podávat také při pokojové teplotě nebo i mírně zahřáté – vždy záleží na individuálních preferencích. Sipping lze užívat dlouhodobě. Z široké nabídky nutričních doplňků je možné vyzkoušet různé druhy a příchutě a vybrat takový, který pacientovi nejvíce vyhovuje, případně přípravky pro zpestření střídat. Velmi důležité je u nemocných kontrolovat skutečně vypité množství, ptát se na toleranci přípravků a k popíjení povzbuzovat.

 

PREVENCE MALNUTRICE

Prevence podvýživy je možná dodržováním přiměřeně vydatné, vyvážené, kvalitní a pestré stravy. Předejít podvýživě je snadnější než obnovovat ideální výživový stav. Spolu s kvalitním příjmem stravy je žádoucí podporovat pohybovou aktivitu přiměřenou zdravotnímu stavu člověka pro udržení svalové hmoty a psychickou podporu. Zcela zásadní je všímat si výživového stavu svých blízkých a při jakýchkoliv potížích souvisejících s příjmem stravy je včas konzultovat s lékařem a nutričním terapeutem, kteří nejlépe poradí s úpravou stravy.

 

Mgr. Jana Spáčilová
pracuje jako akademický pracovník
v Ústavu ochrany a podpory zdraví LF MU Brno