Revue - články - PROBIOTIKA JAKO IMUNONUTRIČNÍ FAKTOR


PROBIOTIKA JAKO IMUNONUTRIČNÍ FAKTOR

Výrazné změny v životním stylu a ve způsobech výživy se odrážejí i v našem zdraví. Zhruba od konce 2. světové války pozorujeme pokles infekčních chorob, ale na druhou stranu také nárůst nemocí, jako je diabetes, alergie nebo záněty střev. Jedním z důvodů tohoto stavu je snížené vystavení mikrobiologické zátěži, při němž se náš imunitní systém nemůže dostatečně rozvíjet. Změny stravy, a hlavně konzumace vysoce čištěných a zpracovaných surovin vedou ke snížení příjmu mikronutričních faktorů. Je prokázáno, že imunita nefunguje při podvýživě, špatné skladbě výživy a při hladovění. Ale také nadbytek stravy poškozuje imunitní funkce a snižuje kapacitu imunitního systému vyrovnávat se s infekčními i jinými chorobami. Deteriorace imunitního systému způsobená malnutricí má za následek zvýšenou vnímavost k infekčním onemocněním. Trauma a stres doprovázející rozvoj nemoci vyúsťují do katabolického stavu, který vede k dalšímu prohloubení malnutrice, což opět zhoršuje průběh infekce. Vzniká tak začarovaný kruh, který lze přerušit léčbou spolu s aplikací vhodné výživové skladby.

 

DEFICIT VITAMÍNŮ A MINERÁLŮ

Odhaduje se, že neadekvátní výživa je příčinou až 60 % neinfekčních a více než 75 % infekčních nemocí. V roce 1980 vyšla rozsáhlá revue shrnující experimentální a klinické studie týkající se vlivu nutrice na imunitu od šedesátých let. Lze z ní vyvodit velmi důležité a dodnes platné závěry: proteinová a energetická malnutrice determinuje výkonnost imunity, přičemž nejvíce jsou zasaženy fagocytóza a komplementový systém, a buněčná imunita je postižena dokonce více než humorální. Tyto účinky dále prohlubuje deficit vitamínů zvláště A, pyridoxinu, folátu, thiaminu a riboflavinu, a také nedostatek stopových prvků, jako je železo, zinek a selen. V posledních desetiletích se poruchy imunity v důsledku neadekvátní výživy se vzrůstající měrou vyskytují rovněž v průmyslově rozvinutých státech. Vedle znečištění životního prostředí a stresových faktorů provázejících současné vysoké životní tempo je to dáno příjmem potravy s řadou nežádoucích složek, jež vznikají v průběhu technologického zpracování, anebo jimiž je strava nevhodně obohacována.

 

ROSTE SPOTŘEBA, ALE I PODVÝŽIVA

Je však třeba mít rovněž na mysli způsob výživy spočívající v technologické přípravě potravin. Platí to pro obyvatelstvo v průmyslově vyspělých státech a odnedávna i v rychle se rozvíjejících zemích tzv. třetího světa, které přejímají westernizovaný styl života včetně výživových zvyklostí. Dochází zde paradoxně k šíření podvýživy, přestože spotřeba potravin vzrůstá a také přibývá lidí s nadváhou a obezitou. Jde o vysoký příjem energie, „tonutí v prázdných kaloriích“, ale co se týče nutričních složek důležitých pro imunitní funkce, není jejich příjem dostatečný.

 

MODULACE POMOCÍ VÝŽIVY

Jednou z možných cest k nápravě je imunitní modulace pomocí úprav výživy. Vedle samotného konceptu imunonutrice jsou základními produkty majícími prokazatelné účinky na imunitní systém prebiotika a probiotika. Mezi prospěšné účinky této kategorie potravin patří třeba zmírnění průjmů. Potraviny mající zdraví prospěšné účinky jsou občas označovány jako funkční potraviny. Probiotika tvoří zatím malou, ale rychle se rozvíjející oblast a od doby Mečnikova urazila opravdu dlouhou cestu, takže dnes již asi nikdo nepochybuje o tom, že bakterie hrají ve střevě mimořádně důležitou roli. Samotné střevo totiž není pouhá bariéra zabraňující bakteriální invazi, ale také aktivně se podílí na udržování zdravé bakteriální komunity.

 

Prof. Václav Větvička, Ph.D.
autor pracuje na Univerzitě v Louisville v USA