Revue - články - IMUNITA ORGANIZMU A JEJÍ UDRŽENÍ


IMUNITA ORGANIZMU A JEJÍ UDRŽENÍ

Aby si člověk udržel zdraví na určité úrovni, je třeba posílit stav nervové soustavy a očistit organizmus od usazených vnitřních toxinů a odpadních produktů, ale také od parazitálních zátěží, které se v znečištěném prostředí množí a mohou vyvolat různé zdravotní problémy. To je také předpoklad k udržení dobrého stavu imunity, která má schopnost v organizmu rozpoznávat, ničit a odstraňovat geneticky cizorodý materiál – viry, bakterie, plísně a parazity. Funkční nedostatečnost imunitní soustavy, jež se projevuje sníženou odolností, nese název imunodeficit.

 

JAKÉ JSOU PŘÍČINY ZÍSKANÉHO IMUNODEFICITU?

1) Stresové situace, které vnášejí při častém opakování do vědomí člověka napětí.

2) Nezdravá strava, která intoxikuje pojivové tkáně organizmu a způsobuje deficit biologicky aktivních prvků, minerálů, vitamínů apod.

3) Dlouhodobé užívání antibiotik.

4) Chemické látky, které nás obklopují a které mohou zatěžovat organizmus.

5) Geopatogenní a technopatogenní zóny, které vylučují ionizační záření (televizory, obrazovky, počítače).

 

AK TEDY POSÍLIT IMUNITU?

Především bychom si měli uvědomit všechny tyto zátěže a zároveň se snažit minimalizovat jejich působení. Je nutné pochopit, že oslabené a znečištěné prostředí je živnou půdou pro různé choroboplodné organizmy, viry, bakterie a parazity, kteří se v takovémto prostředí rychle množí a v oslabeném člověku mohou vyvolat různé zdravotní problémy.

Ke zvýšení obranyschopnosti organizmu nám může pomoci:

• pití čerstvých šťáv,

• pobyt v páře či sauně,

• očista tlustého střeva,

• očista pojivových tkání cíleným hladověním,

• očista dutiny ústní,

• dostatečný pohyb a otužování,

• očista pomocí bylin a přírodních prostředků.

V oblasti bylinné je možno použít následující prostředky: a) Na očistu organizmu a tkání – pýr, židovská mochyně, lopuch, gemmoterapeutikum z břízy, jasanu či buku. b) Na očistu jater a močového ústrojí – ostropestřec, lichořeřišnice, gemmoterapeutikum z jalovce, vřesu, žita či brusinky. c) Na zvýšení imunity – echinacea, eleuterokok, maralí kořen, kustovnice, gemmoterapeutikum z černého rybízu, ořešáku, šiitake či lesního bezu. d) Na potlačení virů a bakterií v organizmu – lichořeřišnice, česnek, tinktura z grepu, eleuterokoku či z gemmoterapeutika vrby. e) Na očistu těla od parazitálních záležitostí – pelyněk, hřebíček, ořešák americký či česnek. Tělu můžeme pomoci přírodními prostředky, jen musíme vědět jak, a hlavně se nesmíme nechat odradit. Musíme si uvědomit, že i když to trvá déle, pomoc je dlouhodobější a nemá vedlejší účinky.

 

VRBA

Poměrně vysoký strom s nelámavými ohebnými větvemi. Hlavním odedávna využívaným prostředkem je kůra, která obsahuje především fenolový glykosid, salicin, dále flavonoidy, třísloviny a další cenné látky. Zevně je vhodné použít odvar při hnisavých defektech a vyrážkách. Nejsilnější působení ovšem mají pupeny rostliny, v nichž je soustředěno nejvíce účinných látek. Zhotovenou tinkturu můžeme využívat jako analgetikum a antipyretikum, tedy při chorobách z nachlazení, kdy je také výhodou výrazný protivirový účinek. Známé je také použití při různých neuralgiích, např. trojklaného nervu. Jako jeden z mála bylinných prostředků je vrba vhodná při snižování dráždivosti nervové soustavy, u neurastenie a lehčích psychických rozladění. Gemmoterapeutika z pupenů vrby jsou tedy výborná léčiva při chřipce a jiných virózách nebo při léčbě neuralgií a při revmatizmu. Využívá se jich také k potlačování bolesti.

 

LICHOŘEŘIŠNICE

Lichořeřišnice větší je letnička, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Listy mají dlouhý řapík a členitou desetidílnou čepel. Květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, u některých odrůd oranžové nebo špinavě žluté. Plodem je ledvinovitá, trojpouzdrá tobolka. Kvete od června do září. Lichořeřišnice je původní jihoamerický druh, u nás hojně pěstovaný, často oproti původnímu druhu už hodně změněný. Lichořeřišnice větší je letnička, která na zahrádce bývá spíše pro okrasu. Léčivé účinky má celá rostlina, nejvíce jich je však v semenech a klíčcích a pupenech květů. Hlavní působení lichořeřišnice spočívá v oblasti urogenitální, kde vykazuje široký antibiotický účinek – likviduje streptokoky, stafylokoky, Proteus vulgaris, Escherichii coli, salmonely a další druhy bakterií. Vedle močových problémů pomáhá také v oblasti dýchacích cest. Přes tyto své účinky je lichořeřišnice zatím stále málo využívána, v poslední době je velký zájem o lihovodný roztok. Kromě antibakteriálního působení je znám také její vliv na vypadávání vlasů a podporu jejich růstu. V tomto směru je nutno využívat lichořeřišnici vnitřně v podobě tinktury a zároveň vmasírovat tinkturu do vlasů nejlépe s extraktem z lopuchu a kořene kopřivy. Pomáhá také řešit kožní problémy ve vlasech – lupy, ekzémy či lupénku.

 

ČESNEK

Známé a používané jsou dva druhy česneku – česnek setý a česnek medvědí. Česnek setý je odedávna využívaný nejenom při ochucování jídel, ale také pro své fytocidní působení, antibakteriální a protiplísňové. Již ve starověkém Egyptě byl podáván stavitelům pyramid, aby se nešířila infekční onemocnění. Významná je skutečnost, že z 560 kmenů zlatého stafylokoka jich česnek 500 ničí. Také pomáhá při likvidaci plísně Candidy, která může být podhoubím nádorů a jiných vážných onemocnění. Další funkcí česneku je ozdravné působení na střevní flóru, léčí střevní průjmy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak. Také očistné působení na cévy není zanedbatelné, protože tím se předchází konečným cévním problémům – infarktům a mrtvicím. Podobné účinky jako česnek setý má česnek medvědí. Působení antibakteriálně, protihnilobně, očišťuje cévy a také snižuje krevní tlak. Na rozdíl od česneku setého, kdy je využita cibulka, jsou z česneku medvědího využívány listy.

 

Mgr. Jarmila Podhorná
autorka se dlouhodobě zabývá gemmoterapií