Revue - články - SPÁSA, NEBO MARKETING?


SPÁSA, NEBO MARKETING?

Probiotika se v posledních letech dostala na špičku zájmu laické i odborné veřejnosti a uniknout nějakému produktu, který se chlubí probiotickými účinky, je téměř nemožné. I když existuje celá řada studií, stále není zcela jasné, jestli se skutečně jedná o takovou spásu našeho zdraví, nebo jestli spíše čelíme hysterii vybuzené marketingem.

 

O CO VLASTNĚ JDE?

Probiotikum je živý organizmus přidávaný do potravin, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum je jogurt. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus, Streptococcus a Bifidobacterium. Někteří autoři rozšiřují toto základní pojetí probiotika nejen na organizmus, ale též na mrtvé části mikrobiálních buněk, což už oním marketingovým trikem poněkud zavání. Funkce probiotik začala být poprvé vnímána v roce 1908 I. I. Mečnikovem, nositelem Nobelovy ceny za fyziologii, který poprvé popsal imunomodulační funkci střevních a žaludečních bakteriálních kolonií. Mečnikov byl totiž přesvědčen o tom, že stárnutí je způsobeno střevními bakteriemi a že kyselina mléčná prodlužuje život. Samotný Mečnikov poctivě věřil tomu, co zkoumal a co hlásal. Vycházel z toho, že se pastýři v Bulharsku, kteří se celý život krmili jogurtem a kyselým mlékem, dožívali mimořádně dlouhého věku. A tak také on pilně popíjel kyselé mléko a dožil se 71 let, což sice na tu dobu není špatné, ale zase to není žádná velká hitparáda.

 

POZITIVNĚJŠÍ AKTIVNÍ PROBIOTIKA

Komerční užití probiotik je starší, než si možná myslíme. První komerční produkt se pod jménem Yakult objevil již v roce 1935. Od té doby se z používání probiotik stal solidní byznys, jen ve Spojených státech se v posledních letech prodalo podobných produktů v hodnotě 31 miliard dolarů. Pasivní probiotika mohou krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev, jejich rezistence je zde však jen minimální, a proto jim není umožněna replikace, a tedy ani výraznější zásah do přirozených metabolických procesů. Přestože jejich funkce bývá vyzdvihována především farmaceutickými společnostmi, jejich reálný efekt je sporný a dle řady studií dokonce mizivý až zanedbatelný. Výrazně pozitivnější jsou účinky tzv. aktivních probiotik, která zejména v součinnosti s dalšími probiotiky dokáží metabolické procesy výrazně ovlivňovat. Klasickým příkladem aktivního probiotika jsou bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus v kombinaci s laktobacily a prebiotiky. V literatuře najdeme celou řadu kvalitních studií, které prokazují, že tento typ probiotik dokáže vedle podpory metabolizmu také podporovat imunitu (zejména slizniční), urychlovat hojení a snižovat tvorbu některých toxických látek.

 

POZOR NA EXPIRACI

Uvedeného trendu si samozřejmě všimli nejrůznější výrobci. A tak je dnes moderní přidávat probiotika do všeho možného. Jogurty nebo nejrůznější typy acidofilního mléka jsou toho klasickým příkladem. Všude kolem nás se to jen hemží slogany o zdravé výživě, u reklam na jogurty to platí dvojnásob. Pod vlivem reklamních kampaní občas postáváme v obchodě u regálů a marně se snažíme zorientovat v tom nepřeberném množství skleniček a kelímků, o jejichž obsahu nemáme ani tušení. Výrobci se předhání v inzerovaných množstvích přidaných bakterií a oblíbené miliardy na kelímku ohromují laickou veřejnost, která si ani neuvědomuje, že miliarda bakterií není zase tak moc. Ostatně podle zákona musí jogurt obsahovat minimálně deset milionů živých bakterií Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus v jednom gramu bílého jogurtu. Bohužel základním problémem je životnost těchto mikroorganizmů, která se skladováním klesá, a pokud z úsporných důvodů kupujeme jogurty ve slevě ke konci jejich životnosti, moc probiotik do sebe nedostaneme. Údaje na obalu totiž odpovídají množství bakterií v okamžiku výroby, nikoliv ve chvíli konzumace.

 

Prof. Václav Větvička, Ph.D.
autor pracuje na Univerzitě v Louisville v USA