Revue - články - ASTMA A HORNÍ CESTY DÝCHACÍ


ASTMA A HORNÍ CESTY DÝCHACÍ

LEHKÉ ATAKY ZVLÁDNEME

Dobrý přísun kyslíku do dýchacího ústrojí přispívá ke zpomalení stárnutí, očistě těla od škodlivin a také k dobré duševní i psychické pohodě ve chvíli, kdy organizmus čelí stresům a depresím. Dvacet procent všeho kyslíku spotřebovává centrální nervová soustava. Dýcháním tedy dodáváme tělu kyslík – palivo, bez kterého organizmus nefunguje – umírá. Nejdůležitější a nejvíc namáhanou součástí dýchací soustavy jsou průdušky a plíce. Pokud je organizmus zdravý a sliznice neporušené, můžeme se nemocem dýchací soustavy ubránit. Lehké virové a bakteriální ataky nemusíme ani zaznamenat, protože si s nimi organizmus poradí sám.

 

PEČUJME O IMUNITU

Je třeba se starat o udržení imunity, dobrý stav sliznic a také potlačovat napadení organizmu bakteriemi a viry. Z bylinných prostředků můžeme k udržení imunity využít některé adaptogeny, jako je echinacea, rakytník, gemmoterapeutikum z černého rybízu či ořešáku. Sliznice podpoříme pýrem, tinkturou z penízovky a dubem. Důležitá je ochrana organizmu před viry a bakteriemi. I zde nám pomáhají bylinky, jako je lichořeřišnice, česnek, zpracované semeno grepu a gemmoterapeutikum z vrby. Také u zánětu průdušek jsou vhodné bylinky v různé podobě, ať již čajů, nebo tinktur. Často využívaným regeneračním prostředkem u horních cest dýchacích i průdušek jsou měsíček, divizna, gemmoterapeutikum z habru a modřínu a tinktura z žampionu, který patří mezi přírodní antibiotika dýchacího ústrojí.

 

DOLNÍ ČÁST DÝCHÁNÍ

Pokud je postižena dolní část dýchacího ústrojí – plíce, můžeme jim pomoci zlepšit stav protizánětlivými prostředky, jako jsou olše a vinná réva. Ale hlavním prostředkem pro zlepšení zdravotního stavu je gemmoterapeutikum z černého rybízu a lísky. Častou nemocí dýchacího ústrojí je astma, které se stále více vyskytuje i u dětí. Právě u nich bylinné přípravky nejlépe zabírají a prevence bylinami by měla být prostředkem, který by snížil množství výskytu těchto onemocnění. Musíme přihlédnout ke stavu dalších orgánů a ústrojí, ať už cév a srdce, nebo močového ústrojí, a řešit problém komplexně.

 

ČERNÝ RYBÍZ

Léčivé vlastnosti černého rybízu jsou známy již od dvanáctého století. Plodem jsou typické bobule příjemné chuti. Drogou jsou plody, listy i kořen. Listová droga obsahuje silice, třísloviny, vitamíny, flavonoid rutin, tanin, pektiny, organické kyseliny a hlavně fytoncidy, nejednotně chemicky definované. Plodům se také někdy říká vitamínová bomba. Plody podáváme přednostně čerstvé, případně z nich lisujeme šťávu, která se dá dobře konzervovat. Listy působí jako spolehlivé antirevmatikum, jsou účinné při cévních onemocněních, i preventivně a při lámavosti – praskání cév. Podávají se také jako pomocné léčivo při močových a ledvinových zánětech. Obě drogy se mohou používat jako kloktadlo, při chorobách z nachlazení apod. Odvar z kořene je vynikajícím lékem při zánětech jater. Černý rybíz je velmi cenná bylina a má široké uplatnění především v oblasti látkové výměny, harmonizuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Je také vhodný při kožních reakcích z přecitlivosti, při senné rýmě a úporné dušnosti. Pomáhá udržovat normální krevní tlak, působí proti únavě i proti migrénám. Gemmoterapeutikum z černého rybízu má účinky na zvýšení imunity, účinky protiotokové a protialergické. HABR OBECNÝ Habr obecný je strom z čeledi břízovité, který roste v mlází a živých plotech. Zušlechťuje půdu a usnadňuje tak růst ostatních rostlin. Tinktura z pupenů habru je významným pomocníkem při menším množství krevních destiček, tzv. trombocytopenii. Normalizuje dobu krvácení, zvyšuje počet krevních destiček a jejich srážení. Trombocytopenie mohou být způsobeny např. autoimunní reakcí nebo jako nežádoucí účinek některých farmak. Mezi další účinky habru se řadí to, že vylučuje cholesterol a účinkuje při ateroskleróze. Doporučuje se při poruchách činnosti jater. V oblasti plic působí proti křečím a zvláštní účinek má na sliznici dutin. Habr je výborným lékem na zánět vedlejších nosních dutin, křečovité rýmy a chronické bronchitidy.

 

ŽAMPION POLNÍ

Žampion polní je stopkovýtrusná houba rostoucí na polích, lukách a pastvinách, a to zejména tam, kde je půda dobře prohnojena pasoucím se dobytkem. Objevuje se zpravidla ve skupinách nebo kruzích. Barva žampionu je bílá, s občasnými hnědavými šupinkami. Lupeny jsou v mládí starorůžové, později charakteristicky čokoládové barvy, což je důležitý znak, který žampion bezpečně odliší od smrtelně jedovaté muchomůrky jízlivé. Pěstované žampiony jsou vlastně odrůdou polního žampionu. Od počátku léta až do podzimu je možné sbírat zralé plodnice. Žampiony obsahují mnoho látek, které jsou pro lidské tělo velice prospěšné. Díky těmto látkám žampionu přičítáme účinky antibiotické, protinádorové, baktericidní či protialergické. Obsah účinných látek klesá konzervací a skladováním, proto je vhodné volit výhradně formu tinktury, která se připravuje z čerstvých plodnic. Při dýchacích alergiích je žampion účinným prostředkem a zároveň by se dal nazvat speciálním antibiotikem na horní cesty dýchací. Podporuje zdravou funkci průdušek. Příznivě také ovlivňuje krevní tlak. Posiluje obranný systém organizmu a omezuje množení nežádoucích bakterií.

 

DIVIZNA VELKOKVĚTÁ

Divizna je dvouletá, statná bylina s přímou lodyhou, dorůstající výšky až dvou metrů. V prvním roce vytvoří rostlina růžici přízemních měkkých a plstnatých listů, které pak na podzim odumírají. Sbírá se výhradně květ divizny. Čaj z divizny se musí velmi pečlivě cedit, protože květ obsahuje jemné chloupky, které mohou dráždit sliznici úst i hrtanu. Divizna je často zaměňována s květem pupalky dvouleté. Diviznový květ vynikajícím způsobem podporuje vykašlávání, tlumí křeče průdušek a průdušinek, takže se s úspěchem využívá především při bronchiálním astmatu. Ovlivňuje činnost sleziny brzlíku a působí i močopudně. Zlepšuje činnost některých žláz s vnitřní sekrecí. Olej z diviznových květů se doporučuje při téměř všech ušních potížích. Divizna se používá nejen proti kašli, astmatu apod., ale i v kosmetice. Od potírání tváří diviznovým listem, které vytvoří „přirozený ruměnec“, až po barvení vlasů žlutou barvou květů, což používaly už i starší Římanky.

 

Mgr. Jarmila Podhorná
autorka se dlouhodobě zabývá gemmoterapií