Revue - články - VÝŽIVA TĚHOTNÝCH A KOJÍCÍCH ŽEN


VÝŽIVA TĚHOTNÝCH A KOJÍCÍCH ŽEN

Pravidelná, vyvážená a pestrá strava zajistí během těhotenství u relativně zdravých žen dostatečný příjem základních živin, minerálních látek i vitamínů a je velmi důležitá pro normální průběh těhotenství a samotný vývoj plodu. Stejná podmínka platí také pro tvorbu mateřského mléka v následujícím období kojení. Není cílem jíst „za dva“, ale dvojnásobně si pohlídat kvalitu konzumovaných potravin. Potřeby organizmu a nároky na příjem jednotlivých živin se zvyšují zpravidla od 4. měsíce o 200 až 300 kcal (830 až 1250 kJ) a o 10 % bílkovin na den (např. pokud žena před těhotenstvím vážila 70 kg, denní potřeba bílkovin činí 56 g, od 4. měsíce se zvyšuje o 5,6 g, celkem by měla přijímat cca 62 g bílkovin denně). Základní poměr ostatních živin nadále odpovídá poměru jako u zdravého stravování: 30 až 35 % tuků, 10 % bílkovin (z toho 50 až 70 % živočišného původu pro zajištění dostatečného přísunu esenciálních mastných kyselin), 55 až 60 % sacharidů (z toho max. 10 % jednoduchého cukru = 50 až 60 g).

PRO NÁZORNOST:

300 KCAL (1 250 KJ) A 10 G BÍLKOVIN ODPOVÍDÁ NAPŘ. JEDNOMU STŘEDNĚ VELKÉMU JABLKU + JEDNOMU BÍLÉMU 3% JOGURTU

150 G + JEDNOMU GRAHAMOVÉMU ROHLÍKU.

 

PLNÉ KOJENÍ

Během plného kojení energetická potřeba stoupá více a je závislá na množství produkovaného mléka a jeho složení. V prvních čtyřech měsících kojení je potřeba energie zvýšena cca o 500 až 650 kcal (2 090 až 2 720 kJ) a potřeba bílkovin asi o 15 g, po čtvrtém měsíci klesá na 400 až 550 kcal (1 670 až 2 300 kJ), při částečném kojení se snižuje zvýšená potřeba na 150 až 300 kcal (630 až 1 250 kJ). Nejjednodušším ukazatelem pro posouzení množství energie je pravidelná kontrola tělesné hmotnosti. Během kojení by žena neměla přibývat na váze. Naopak, ztráta 1 kg (2 kg u obézních žen) za měsíc se považuje za adekvátní. Jakékoli přísné redukční režimy jsou v období kojení nežádoucí. Je nutné dbát na rovnoměrné rozdělení energetického přísunu po celý den (snídaně 20 %, desátka 10 %, oběd 35 %, svačina 10 %, večeře 25 %) a nevynechávat komplexní sacharidy – pečivo, přílohy. Veganskou stravu někteří autoři zcela v období těhotenství kontraindikují a doporučují zařadit konzumaci 2× až 3× týdně masa (drůbeží, ryby) nebo vejce a 3× denně zařadit mléko a mléčné výrobky. Významně stoupá potřeba minerálních látek, stopových prvků a vitamínů, zejména kyseliny listové, vitamínu B12, železa, zinku a jódu (zejména pak u vegetariánek, veganek a jiných forem alternativního stravování se doporučuje včasná suplementace).

Potravinové zdroje kyseliny listové:

• listová a košťálová zelenina (listové saláty, špenát, zelí, kapusta, fenykl, brokolice, kedlubny, květák, rajčata, okurky),

• luštěniny (čočka, fazole, hrách, sója),

• celozrnné výrobky (celozrnný chléb, grahamy, ovesné vločky, celozrnné těstoviny), pšeničné klíčky,

• ovoce (jahody, ostružiny, pomeranče a citrusové plody, hroznové víno, banány),

• ořechy,

• mléko, mléčné výrobky, zakysané mléčné výrobky,

• maso, játra,

• vejce, kvasnice.

 

CO JÍST A ČEMU SE VYHNOUT

Žena by měla dbát na výběr kvalitních a čerstvých potravin a vyhnout se polotovarům, hotovým a instantním jídlům, uzeninám. Ty obsahují zbytečně vysoký obsah soli, konzervantů, barviv a jiných přídatných látek. Nevhodná jsou v období těhotenství umělá sladidla a výrobky, které je obsahují – uvedeno na obalu ve složení výrobku (některé ochucené mléčné výrobky, např. ochucené dietní jogurty a mléka, plněné oplatky, bonbony, hotová sladká jídla, dietní limonády, ochucené nápoje…). Dále doporučujeme omezit solení a potraviny s vysokým obsahem soli (uzeniny, tavené sýry, některé minerální vody) – prevence vzniku otoků. Denně konzumovat alespoň 300 až 400 g zeleniny a 200 až 300 g ovoce, z toho dvě až tři porce v syrovém stavu. Denně sníst tři porce mléčných výrobků, z toho alespoň jeden zakysaný přírodní mléčný výrobek. Alespoň 2× týdně zařadit do jídelníčku dobře tepelně zpracované ryby a luštěniny (během kojení se doporučuje luštěniny při zvýšené plynatosti miminka dočasně vynechat). Nekonzumovat potraviny napadené plísněmi a hnilobou, a to ani po odstranění viditelně poškozené vrstvy. Plísně obsahují nebezpečné mykotoxiny, které bývají přítomny zpravidla již v celé potravině, ale pouhým okem je nevidíme. Dbát na dostatečný pitný režim v těhotenství 30 ml na 1 kg hmotnosti, během kojení 35 ml na 1 kg. Vynechat alkohol a omezit kávu, kofeinové nápoje, silný černý čaj a některé bylinné čaje. Zcela nevhodné je kouření a užívání jakýchkoli návykových látek a léků bez doporučení lékaře.

 

PRAVIDLA PŘÍPRAVY POKRMŮ

V rámci přípravy pokrmů je dobré znát několik pravidel: bez omezení lze používat všechny tepelné úpravy pokrmů, které odpovídají racionálnímu stravování, tzn. vaření, dušení, přípravu v páře, méně často pak pečení, opékáni, grilování. Vhodné je omezit smažení, fritování a další úpravy, při kterých dochází k přepalování tuků. Vždy je však nutno dbát na důkladné tepelné zpracování především u masa, ryb a vajec, aby nedošlo k nákaze salmonelózami a jinými bakteriemi, které by mohly poškodit plod. Během přípravy pokrmů je nezbytné dodržovat zvýšenou hygienu, obzvláště při práci se syrovým masem, rybami a vejci. Po manipulaci s nimi je nutné si omýt ruce mýdlem a důkladně očistit i nádobí, prkénko, nože a pracovní plochu. Používat doporučujeme vždy čisté nebo jednorázové papírové utěrky. Mléko a mléčné výrobky používat zásadně pasterizované nebo převařené (prevence nákazy listeriózou) a omezit konzumaci plísňových a zrajících sýrů. Pečlivě omývat ovoce a zeleninu pitnou vodou a pít pouze pitnou nekontaminovanou vodu.

 

Mgr. Marie Kohutová, DiS.
autorka je vedoucí Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc