Revue - články - JAK ZREDUKOVAT VÁHU A ZŮSTAT V POHODĚ?


JAK ZREDUKOVAT VÁHU A ZŮSTAT V POHODĚ?

Kdo má kila navíc, chce zhubnout. Zhubnout chtějí ale i ti hubení, spokojen není téměř nikdo, být štíhlý je zkrátka trend. Jak to však udělat, aby se při redukci kilogramů člověk nepomátl hlady, neonemocněl, a aby opět nepřibral? Z izraele přišla zpráva, že se blíží doba, kdy budeme vědět jak odečítat kila a zůstat přitom v pohodě. Řešení: paušální dietní postupy neplatí, každý jsme jiný, a jak bylo zjištěno, každý reagujeme na stejný pokrm jinak. Platí to pro každého? Lékařka Saleyha Ashan z pořadu Trust me, I‘m a doctor, vysílaného na BBC, navštívila Izrael a zúčastnila se vědecké studie. Byl to výživový experiment, který podnikli dobrovolníci ve Weizmannově vědeckém institutu. Vědce k pokusu vedl obecný předpoklad, že průběh glykemické křivky po jídle, tedy hladiny krevního cukru, je zásadním ukazatelem toho, jak se stravujeme. Pokud křivka koncentrace glukózy vyletí prudce nahoru, přebytky cukrů by se měly ukládat jako tuky a tělo se může vydat směr nadváha a vše s tím spojené. Přisuzuje se to například tomu, že jíme pouze dvakrát až třikrát denně, ale velké porce. Mezi řídce konzumovanými jídly křivka naopak poklesne, což způsobí hlad. Pokud se koncentrace cukru příliš nezvedá, je to ideální. Jíst bychom tedy měli méně, ale častěji. Saleyha Ashan ve svém pořadu také připomněla, že jídla mají svůj glykemický index. Pochutiny s vysokým indexem, tedy rafinované cukry, bílé pečivo a podobně, vyvolávají strmější glykemickou křivku. Jídla s nízkým indexem, například celozrnný chléb, se drží „v normě“. Platí to ale skutečně u každého?

 

STEJNÁ JÍDLA, ROZDÍLNÉ VÝSLEDKY

V izraelském vědeckém institutu se s tím nesmířili. Po pečlivém klinickém vyšetření implantovali doktorce Ashan pod kůži malý přístroj, který pečlivě sledoval její krevní cukr. Pak dostala šestidenní rozpis diety, která obsahovala testovaná jídla. Saleyha Ashan navíc ještě požádala kolegyni s přibližně stejnou váhou, aby s ní absolvovala tentýž pokus. Jedly šest dní stejná jídla v přibližně stejném množství. Mohly tak srovnat, jak na ně shodná výživa působí. Výsledky se lišily hodně. Pro glykemii doktorky Ashan bylo příznivé avokádo, croissant, jogurt, banány a vlašské ořechy, omeleta, čokoláda a kola. Jako nevýhodné se naopak ukázaly grepy, cereálie s mlékem, pizza, těstoviny, polévka z rajčat, kuřecí sendvič s celozrnným pečivem, suši a pomerančový džus. Kolegyně Leyla shledala jako příznivá jídla těstoviny a sendvič, naopak jako pro ni nedobrý se ukázal jogurt. Podle všeho je tedy problém ve střevech. Za vše tedy může náš střevní mikrobiom, tedy „ekosystém“, který mimo jiné člověku pomáhá, aby jeho fyziologické pochody fungovaly bez chyby. Například také trávení.

 

JÍDLO PRO NÁŠ MIKROBIOM

Jaké je tedy řešení hubnutí bez mučení? Jíst taková jídla, která naše střeva bez problému zpracují, a mít vyvážený jídelníček na míru. A také na tom se již pracuje. Výsledky pilotní studie izraelského týmu na pětadvaceti lidech to dokládají. Po první etapě pokusu byla těmto dobrovolníkům doporučena na jeden týden „správná strava“, na následujících sedm dní pak „strava špatná“. Nikdo jim však neprozradil, která je která, a jídlo bylo velmi pestré, takže podle jeho typu se nedalo zjistit, jestli se stravují příznivě, či naopak. Krevní cukr reagoval na obojí druh potravy podle předpokladů, mikrobiom dobrovolníků se měnil při správné a nesprávné stravě. Nyní tedy nezbývá, než si počkat, až nám vědci vymyslí metodu, podle níž zjistíme, jaké jídlo je optimální právě pro naše střeva.

 

ŠPATNÉ CESTY

Mnohdy si myslíme, že ti, co běhají, jezdí na kole, prostě hýbou se, to mají s váhou snazší. O tom, že to nemusí být pravda, nás přesvědčuje pětačtyřicetiletá Jana Ovadová. Učí na druhém stupni Základní školy ve Svitavách angličtinu, tělocvik a hudební výchovu. „S váhou bojuji neustále, abych ji udržela v bodě, kdy se cítím fajn, dobře se mi běhá a hýbe, jsem spokojená s tím, jak vypadám. Vždycky jsem byla spíš štíhlá. Někdy více, někdy méně. Nejvíc jsem problém s váhou řešila na střední škole v období adolescence. Mohly za to bouřící se hormony a nevědomky i můj tatínek, který mě začal oslovovat ‚Prdelko!‘. Teď už vím, že to byla lichotka, ale tenkrát jsem si to vyložila tak, že mé pozadí nabylo větších rozměrů, než je únosné, a zahájila jsem drastické diety. Přestala jsem jíst maso, každý den jsem si hlídala příjem kalorií, aby nepřekročily velice nízkou hodnotu, kterou jsem si stanovila sama. Výsledkem byla vychrtlá postava a únava. Naštěstí mně samotné došlo, že touto cestou raději nepůjdu,“ vypráví Jana. Štíhlou postavu si udržuje především pohybem, a také mírnou kontrolou svého jídelníčku. Omezuje sladkosti, a nepřejídá se.

 

NEODMĚŇUJTE SE JÍDLEM

Recept na to, jak být fit, je podle Jany Ovadové velmi individuální. Souvisí s věkem, zdravotním stavem, tělesnou kondicí, váhou a dosavadními zkušenostmi se sportem a pohybem. „Žena určitě neprohloupí, když vyhledá radu odborníka třeba ve fitku, nebo se může obrátit i na nějakého zkušeného tělocvikáře. Určitě ale nic nezkazí, pokud začne s plaváním, svižnou chůzí, kterou může s ohledem na svoji váhu prokládat lehkým poklusem. Výborná je i cyklistika nebo nordic walking,“ doporučuje Jana. Skvělá varianta je podle ní také spinning, kde šlapání probíhá pod dohledem odborníka. Pro posílení, zpevnění i protažení svalů celého těla je výborná jóga nebo pilates. „V poslední době začala fitcentra a sportovní kluby nabízet tzv. expresku, kruhový trénink, který je vynikající formou posílení veškerého svalstva těla. Také je dobré nezůstat pouze u jedné aktivity, ale vhodně je kombinovat. Tělo pak rychleji reaguje. A opět připomínám, že i přes pocity většího hladu po sportu rozhodně nesmí dojít ke zvětšení porcí jídla za odměnu. Je třeba hlídat si jídelníček, ale vyloženě nehladovět,“ upozorňuje Jana Ovadová.

 

CÍL A CESTA K NĚMU

Jana Ovadová považuje psychiku při redukci váhy za nejdůležitější faktor. „Ale i samotná cesta k dosažení cíle je velice důležitá a můžeme se díky ní něco nového naučit a posunout se dál. Bez boje to nejde. Je třeba nebát se sama sobě nastavit pomyslné zrcadlo, být k sobě upřímná a chtít na sobě pracovat. Je to dřina, ale děláme to pro sebe. Každá žena, která s prací na sobě začíná, si rovněž musí uvědomit, že se tělo nejdříve musí nastartovat a pročistit, aby se mohly dít vizuální změny, takže výsledek se nedostaví ihned, ale až za měsíc nebo později. Někdy může pomoci, když ji v tomto boji podpoří partner či kamarádka spoluúčastí. Odstartovat se dá také změnou šatníku, vyhlédnutím si něčeho, co bych chtěla za čas nosit, změnou účesu. To jsou jednoduché kroky, které můžou ženu dobře motivovat. I vhodně zvolené a slušivé sportovní oblečení dělá s postavou zázraky, nejdůležitější je rozhodně správná podprsenka a obuv. Také se spíše řídit pocity a nezabývat se tolik pohledem do zrcadla. Skutečná krása vychází z člověka samotného. Správné držení těla, dobrá nálada a zářivý úsměv dělají zázraky. Žena hned vypadá mladší a přitažlivější,“ říká Jana. Hubnoucí člověk by si podle ní měl dát také pozor na vážení v počátcích redukce. Pokud člověk znenadání začne sportovat, dochází kromě úbytku tuků k nárůstu svalové hmoty, která je těžší než tuk. Může se proto stát, že dojde ke zvětšení objemu v některých partiích, například u stehen nebo hýždí.

 

NIC BY SE NEMĚLO PŘEHÁNĚT

Zdravé stravování by se podle Jany Ovadové nemělo zaměňovat za drastické diety plné výživových doplňků a preparátů. „Myslím, že zdravá žena může jíst v podstatě všechno, jen by se měla vyhýbat nadměrné konzumaci smažených jídel a takzvaných prázdných kalorií, což jsou jídla, která nemají žádnou nutriční hodnotu. Měla by omezit sladkosti a nahradit je ovocem. Ale pozor, v něm jsou také cukry. Neměla by se také přejídat, pocit nasycení se totiž dostavuje se zpožděním. Podle mého názoru by v jídelníčku mělo být zařazeno víc zeleniny, celozrnného pečiva, ryb a luštěnin, naopak majolku a brambory plovoucí v omastku bych zcela škrtla. Raději více masa, méně knedlíků, uzenin a hutných omáček. Neznamená to vynechat je úplně, jen nejíst je denně,“ radí Jana Ovadová. Také je podle ní dobré hlídat si večeře, jejich čas a složení. „Je lepší jíst nejpozději dvě hodiny před tím, než se chystám ulehnout. Není dobré usínat s pocitem plného žaludku, nebo nesnesitelného hladu. Výborné jsou různé zeleninové saláty s celozrnným pečivem, trochou másla, kvalitní šunkou nebo sýrem či tvarohem. Ráno si dávám ovocnou šťávu, grapefruit, zelený čaj, rozumné množství i tučnějšího, ale kvalitního jogurtu a müsli. To ale nepřeháním, ve větším množství je to kalorická bomba,“ upozorňuje svitavská pedagožka. Každému podle ní vyhovuje něco jiného, důležité je nic nepřehánět a vyloženě nehladovět. „Cílem totiž není trpět, ale cítit se lépe. Nesmíme zapomenout, že jídlo je našim palivem a bez něj nebude tělo ani mozek správně fungovat a může dojít ke zdravotnímu problému nebo úrazu. A ještě pozor na konzumaci alkoholu, piva a sladkých nápojů. I v nich je spousta kalorií. Takže s mírou,“ uzavírá magistra Ovadová.

 

Martin Ježek
Moravská mediální agentura