Revue - články - ZDENĚK BLAHUTA: ROLE LÉKÁRNÍKA MUSÍ POSILOVAT


ZDENĚK BLAHUTA: ROLE LÉKÁRNÍKA MUSÍ POSILOVAT

Všude se něco děje a jinak tomu není ani v lékárenství. Otázky k aktuálním problémům a plánovaným novinkám nám zodpověděl ředitel SÚKL PharmDr. Zdeněk Blahuta. I přes značný nárůst on-line lékáren či digitalizací v oboru lékárenství se o práci lékárníků nebojí. SÚKL prý naopak pacienty nabádá, aby s lékárníky konzultovali např. problematiku lékových interakcí, ve kterých hraje lékárník zcela zásadní roli.

 

OD NOVÉHO ROKU BUDE V ČESKU POVINNĚ VYDÁVÁN E-RECEPT. BUDE TAK MOŽNÉ SI DÍKY NĚMU OBJEDNÁVAT LÉKY PŘES INTERNET?

Podmínky tzv. zásilkového výdeje (nabídek léčivých přípravků ze strany lékáren prostřednictvím internetu) se v souvislosti s elektronickou preskripcí nijak nemění. Stále tedy platí, že prostřednictvím zásilkového výdeje je možné vydávat pouze léčivé přípravky v České republice registrované a zároveň volně prodejné. Pokud je tedy nějaký léčivý přípravek vydáván na základě lékařského předpisu, není zásilkový výdej ze zákona možný. E-recept je totiž lékařský předpis, pouze v elektronické podobě. Nabídky léků na recept prostřednictvím internetu tak i nadále zůstávají nelegální.

 

ČASTO NASTÁVÁ SITUACE, KDY LÉKÁRNÍK MUSÍ PACIENTOVI VYSVĚTLIT, ŽE JÍM POŽADOVANÝ LÉK MÁ VÝPADEK. KDY BUDE MOŽNÉ PACIENTŮM SLÍBIT, ŽE K VÝPADKŮM LÉKŮ JIŽ NEBUDE V ČESKÝCH LÉKÁRNÁCH DOCHÁZET?

Důvody výpadků jsou v zásadě dva. Tím prvním je vývoz léčivých přípravků původně určených pro české pacienty za hranice České republiky. Tuto problematiku však řeší novela zákona o léčivech, podle které bude Ministerstvo zdravotnictví ČR vydávat seznam nenahraditelných léčivých přípravků, u nichž bude v dané chvíli reexport zakázán a tím pádem již nedostupnost nebude pro české pacienty hrozit. Druhým důvodem nedostupnosti konkrétních léků je přerušení dodávek ze strany jednotlivých držitelů rozhodnutí o registraci. K takovým výpadkům nejčastěji dochází z důvodů výrobních či logistických, přičemž často není možné je nijak předvídat. Typickým příkladem je nedostatek výrobní suroviny (účinné látky), která zpravidla, s ohledem na postupující globalizaci a soustředění výroby do omezeného počtu výrobních míst, postihne celou řadu výrobců. Takový problém se pak většinou netýká pouze České republiky.

 

LÉKÁRENSKÝ PERSONÁL MUSÍ ČASTO PACIENTŮM SDĚLOVAT, ŽE SE NĚKTERÉ LÉKY JIŽ NEVYRÁBÍ, MAJÍ NÁHRAŽKU ČI SE MUSÍ OBJEDNAT. PROČ SE TYTO INFORMACE NEDOSTANOU K PACIENTŮM DŘÍVE NEŽ NAVŠTÍVÍ LÉKÁRNU?

Rozhodně není pravda, že by veřejnost nebyla o této problematice informována. Pokud jde o hromadně vyráběné léčivé přípravky, na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv je k dispozici databáze registrovaných léčivých přípravků, která rovněž obsahuje informace o jejich aktuální dostupnosti. Pacienti, lékaři i lékárníci se zde dozví o tom, zda je přípravek aktuálně obchodován, či zda u něj držitel rozhodnutí o registraci nahlásil např. přerušení, či přímo ukončení dodávek. Aby bylo možné tyto informace vyhledávat ještě snadněji, připravil SÚKL dokonce samostatnou databázi výpadků léčiv, která je rovněž veřejně dostupná na stránkách www.sukl.cz. Zároveň je třeba dodat, že každá lékárna má jiné zásoby a jiné možnosti objednání léčiv, např. s ohledem na smluvního distributora.

 

PŘIJDE VÁM SPRÁVNÉ, ABY BYLY LÉKY K ZAKOUPENÍ V DROGERIÍCH ČI NA ČERPACÍCH STANICÍCH? PŘECE JEN ANI DROGISTA, ANI PRACOVNÍK BENZINKY NEPORADÍ, CO DĚLAT, KDYŽ SE NAPŘ. PO UŽITÍ LÉKU OBJEVÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY. TATO SITUACE NAVÍC ZNAČNĚ DEGRADUJE PRÁCI ODBORNÉHO PERSONÁLU LÉKÁREN.

Tato možnost vychází z aktuální platné a účinné legislativy, a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv proto nepřísluší toto hodnotit, jelikož zákon musí plně respektovat. Vyhrazené léky jsou humánní léčivé přípravky, které je možné používat bez odborné konzultace, a slouží především k akutnímu pokrytí individuální potřeby pacienta nebo jemu blízkých osob. Mezi vyhrazené léky patří například čaje, dezinfekční přípravky, ale i přípravky na léčbu mírné bolesti. Zákon o léčivech stanoví povinnosti prodejců vyhrazených léčiv a také jejich kvalifikační požadavky, prováděcí právní předpis pak stanoví obsah, počet vyučovacích hodin a způsob vedení odborného kurzu těchto prodejců a pravidla jejich správné praxe. Pokud se u léčivého přípravku objeví nežádoucí účinky, bez ohledu na to, kde byl lék zakoupen, v každém příbalovém letáku najde pacient informaci o tom, kam přesně je může hlásit.

 

ON-LINE LÉKÁRNY MAJÍ PŘEMÍRU ZÁKAZNÍKŮ MLADŠÍ GENERACE, ZATÍMCO STARŠÍ LIDÉ DÁVAJÍ PŘEDNOST KAMENNÝM LÉKÁRNÁM. HROZÍ TEDY, ŽE V BUDOUCNU ZCELA ZANIKNE ROLE LÉKÁRNÍKA, KTERÝ PACIENTA POUČÍ O UŽÍVÁNÍ LÉKU ČI MU NABÍDNE ALTERNATIVU S NIŽŠÍM DOPLATKEM?

Vzhledem k tomu, že on-line nabídky léků mohou, dle zákona, provozovat výhradně schválené „kamenné“ lékárny, dnes rozhodně nemůže dojít k tomu, že budou existovat pouze ty internetové. Osobně se nedomnívám, že by měl lékárník v budoucnu „zaniknout“. Naopak jsem přesvědčen o tom, že jeho role musí nutně posilovat. SÚKL vždy sám pacienty nabádá, aby s lékárníky konzultovali např. problematiku lékových interakcí a další odborné záležitosti, ve kterých hraje lékárník zcela zásadní roli!

 

STÁLE ČASTĚJI SE OBJEVUJÍ PADĚLKY LÉKŮ. JAKOU MAJÍ LÉKÁRNÍCI A FARMACEUTIČTÍ ASISTENTI ZÁRUKU, ŽE PACIENTŮM NABÍZÍ POUZE KVALITNÍ, ÚČINNÁ A BEZPEČNÁ LÉČIVA?

Je potřeba říci, že v žádné české lékárně se doposud padělek neobjevil. Pokud lékárna využívá k dodávkám léčiv výhradně schváleného distributora, je pravděpodobnost, že se u ní padělek objeví, téměř nulová. Pokud však dojde k výskytu padělku v rámci Evropské unie, SÚKL o této skutečnosti informuje na www.sukl.cz/leciva/padelky. Pro vaši informaci bych ještě doplnil, že v současné době dochází k implementaci ochranných prvků na obaly. SÚKL k ochranným prvkům aktivně zveřejňuje informace na svých webových stránkách.

 

Marcela Špálovská
redakce AR