Revue - články - VÝŽIVA PŘI DYSFAGII


VÝŽIVA PŘI DYSFAGII

Důsledky dysfagie mohou být pro člověka závažné až život ohrožující. Při nevhodně zvolené konzistenci stravy hrozí nebezpečí aspirace až aspirační pneumonie. Známky aspirace můžeme rozpoznat projevujícím se kašlem při konzumaci jídla, který člověka často přiměje k omezení příjmu stravy. Je ale důležité vědět, že aspirace může být i tzv. tichá, která se kašlem neprojevuje. O to více stoupá riziko pneumonie. Při dlouhodobě neřešené dysfagii a současně neadekvátní výživě se může u člověka poměrně rychle rozvinout dehydratace a malnutrice, která se projevuje nechtěným úbytkem tělesné hmotnosti, ztrátou svalové síly, snížením soběstačnosti, zhoršeným hojením ran, vznikem dekubitů a celkově poklesne kvalita života jednice.

 

NEJČASTĚJI U PACIENTŮ S IKTEM

S problematickým polykáním se setkáváme v nemocniční praxi nejčastěji u pacientů po cévních mozkových příhodách, kteří nemohou konzumovat běžné jídlo z důvodu vysokého rizika vdechnutí kousků stravy, která je příliš tuhá, příliš lepivá nebo drobivá, případně kterou nemohou dobře rozmělnit sami v ústech. Speciální úpravu stravy vyžadují rovněž stavy po operacích nebo při ozařování nádorů v oblasti dutiny ústní a krku, nezřídka pacienti gerontologičtí. Typ adekvátně zvolené výživy je u pacientů s porušenou funkcí polykání nesmírně důležitý. Vždy záleží na míře postižení polykacího aktu a na oblasti, která je zasažená. Přístup by měl být proto vždy individuální, a to jak ze strany klinického logopeda, který se podílí na vyšetření polykacího aktu a na nezbytné rehabilitaci, tak zkušeného nutričního terapeuta, který umí zvolit vhodné nutriční doplňky a nastavit nutriční režim pacientovi na míru. U těžkých postižení, kde je příjem běžnou stravou nemožný, je nutné zabezpečit příjem enterální výživou buď formou sondy (vhodná však jen pro krátkodobé použití), nebo nejlépe cestou PEG (perkutánní endoskopické gastrostomie), obzvláště tam, kde se přepokládá rehabilitace delší než 3 až 4 týdny.

 

ZAHUŠŤOVAT I ŘEDIT

Pro pacienty s poruchami polykání je nutné upravit konzistenci stravy tak, aby byla maximálně co nejbezpečnější při samotné konzumaci, nedráždila tuhými kousky, drobky, slupkami či zrníčky a nelepila se v ústech. Současně musí být zvolena taková hustota, která pacientovi vyhovuje s ohledem na stupeň postižení. Někdy je potřeba zahušťovat, jindy naopak ředit. Zahušťují se zpravidla i tekutiny pomocí instantních zahušťovadel (ThickenUp, Nutilis). Z pohledu technologického je cílem poskytnout takovou výživu, která bude odpovídat výše zmíněným požadavkům se současným zachováním senzorických vlastností připravovaných pokrmů, tzn. aby pokrm příjemně voněl, chutnal, ale i vypadal.

 

BLIXOVÁNÍ

V praxi využíváme k úpravě moderní technologii, tzv. blixování, která nám umožňuje dosáhnout požadované homogenity nejrůznějších pokrmů, včetně příloh, jako jsou těstoviny, knedlíky a rýže. Tyto přílohy, jak je běžně známe z našich talířů, však bez potřebné úpravy nelze pacientům s dysfagií podávat a patří mezi rizikové. Stejně jako čerstvé křupavé pečivo, tvrdé kousky ovoce a zeleniny, se slupkami, se zrníčky, oříšky, sušené ovoce, strouhaný kokos, tuhé kousky masa, kukuřice, hrášek, dráždivé koření apod. Pokrmy upravujeme do hladkých kaší, omáček, pyré, pudingů a postupně ve spolupráci s logopedem volíme sousta tužší, ale stále měkká a bez dráždivých kousků, které lze snadno vdechnout. Prioritou zůstává, aby byl zajištěn dostatečný přísun energie a živin. Volíme proto menší porce a kaloricky bohatá jídla s vysokým obsahem kvalitních bílkovin pro zachování svalové hmoty. Hodně nám při individuálním režimu pomáhá sám pacient, pokud si dokáže říci o svá oblíbená jídla, která mu však upravíme tak, aby je mohl snadno polknout.

 

DENNÍ JÍDELNÍČEK

Z nutričních doplňků často využíváme k obohacení stravy modulová dietetika (instantní protein v prášku, případně Fantomalt pro navýšení energie). Je dobré, když pacient jí v malých porcích, ale častěji během dne, aby ho velké porce příliš nevyčerpávaly. Ráno jsou vhodné hladké výživné obilninové kaše, které lze doplnit ovocným pyré, tvarohem, smetanou, džemem bez zrníček, medem, rozšlehaným kompotem. Během dopoledne, pokud má pacient chuť, doporučujeme zahuštěnou ovocnou šťávu, jogurt, mléčné dezerty, ochucený tvaroh, puding apod. Oběd není nutné zahajovat polévkou, která není tolik výživná jako samotné hlavní jídlo, proto se nám osvědčilo podávat husté krémové polévky odpoledne na svačinu, případně v jinou dobu, kdy si pacient sám řekne nebo dostane chuť k jídlu. Polévky samotné obohacujeme kuřecím nebo hovězím masem, vejcem, smetanou, sýrem. Večeře by měla být opět plnohodnotná, proto využíváme jídla masová, ryby, se zeleninou, s omáčkou a vhodnou přílohou. Samozřejmě opět vše upravujeme do požadované konzistence.

 

DOPLŇKY PŘÍ ÚBYTKU HMOTNOSTI

Pokud zaznamenáme váhový úbytek pacienta i přes to, že je schopen jíst, doplňujeme jídlo vhodnými enterálními přípravky určenými k popíjení nebo ve formě krémů. Prioritně volíme přípravky s menším objemem, ideálně 125 g s vyšším obsahem kalorií a bílkovin. Jako doplněk ke stravě si podle potřeb pacienta vystačíme s jedním až třemi baleními denně navíc k podávanému jídlu. Při užívání těchto přípravků je hodně důležitá edukace pacienta i personálu o správném použití, aby pacient po jejich konzumaci těsně před podáváním jídla neodmítal stravu z důvodu aktuálního pocitu sytosti nebo aby ho neodradily průjmy.

 

Mgr. Marie Kohutová, DiS.
autorka je vedoucí Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc