Revue - články - DOPLŇKY STRAVY – JSOU OPRAVDU NUTNÉ?


DOPLŇKY STRAVY – JSOU OPRAVDU NUTNÉ?

Oloupat si pomeranč, nebo raději spolknout tabletku vitamínu C? V dnešní uspěchané době jsou to právě potravinové doplňky, které stále častěji nachází své místo v moderním pojetí vyvážené stravy. Trh je neustále obohacován o nové suplementy, které mají uspokojit právě dětskou klientelu. V lékárnách, a dokonce i v obchodech s potravinami můžeme najít nepřeberné množství potravinových preparátů a hlavní roli zde pak hrají rodiče, kteří by si měli uvědomit, že k podávání výživových doplňků stravy by mělo případně dojít až po dlouhém uvážení všech pozitiv a negativ. Nejčastěji jsou touto formou dětem podávány vitamíny, minerální látky a extrakty z léčivých rostlin, hub a živočichů. Někdo to zažil na vlastní kůži, jiní to znají z doslechu. Každodenní lžička rybího tuku byla před pár lety pro mnohé děti pravidelným rituálem, vzhledem k chuti ale ve většině případů ne zcela oblíbeným. Dnes jsou rodiče mnohem více masírovaní reklamou a místo rybího tuku jsou na denním pořádku nutraceutika, která se postupem času stávají určitým standardem správné výživy.

 

DOPLŇKY STRAVY NELÉČÍ

V první řadě je třeba si uvědomit, že doplňky stravy jsou vyráběny za účelem příznivě ovlivňovat zdravotní stav člověka. Neslouží tedy k léčbě. Řadíme je pod kategorii potravin, kterou nejčastěji nalezneme ve formě kapslí, prášků, tablet či sirupů. Jsou to přípravky, které obsahují vyšší koncentraci minerálních látek, stopových prvků a vitamínů než běžné potraviny a jsou určeny k přímé spotřebě. Díky tomu by měly být užívány k doplnění vyvážené stravy člověka v případě, že ze své výživy nepřijme veškeré nutné živiny. Státní zemědělská a potravinářská inspekce doporučuje zvýšenou obezřetnost při nákupu těchto produktů. Spotřebitel by je měl nakupovat spíše v lékárnách a kamenných prodejnách, vždy si důkladně přečíst příbalový leták a konzultovat své rozhodnutí s lékařem. Vzhledem k tomu, že děti nejsou odpovědné za své stravovací návyky, jsou to právě rodiče, kteří by měli dbát na správný stravovací režim svých dětí. Jídelníček by se podle potravinové pyramidy měl skládat převážně z celozrnných potravin, většího množství syrové zeleniny a ovoce, mléčných výrobků a kvalitních bílkovin obsažených v libových masných výrobcích, mořských rybách, vejcích a luštěninách. Ryby by měly být v dětském jídelníčku zařazeny minimálně dvakrát týdně. V ojedinělých případech může obsahovat i menší porci cukrů a tuků, ovšem konzumaci těchto skupin potravin by měl mít rodič pod dohledem. Předškolní děti by se pak měly zcela vyvarovat uzenin a tučného masa kvůli vysokému obsahu tuků a soli. Velmi důležitým faktorem je i stolování. Děti by měly získat návyk, že u stolu je správné jíst bez rušivých elementů, aby se mohly soustředit na jídlo.

 

NEJVÍCE JSOU ŽÁDANÉ MULTIVITAMÍNY

Pokud je dítě zdravé a má vyváženou pravidelnou stravu, podávání potravinových doplňků je zbytečné. Užívání cizorodých látek může navíc v některých případech spíše škodit než pomáhat. Přesto je spousta rodičů schopná utrácet za doplňky stravy pro své děti nemalé finanční částky. Výzkumy ukazují, že drtivá většina rodičů je nakupuje v kamenných lékárnách. Často vyžadují již konkrétní výrobek, o kterém se předem informovali na internetu či na něj dostali doporučení od známých. Necelá třetina rodičů se při nákupu řídí doporučením lékárníka a zhruba pětina dá na radu lékaře. Z lékáren si pak rodiče pro své děti nejčastěji odnášejí vitamíny a jejich kombinace, převážně tedy multivitamíny a vitamín C a D. Oblíbená jsou i probiotika, rybí výtažky a laktobacily. Na stále větší popularitě pak získávají také homeopatika a přírodní preparáty.

 

KDYŽ MAJÍ DOPLŇKY STRAVY ZELENOU

Doplňky stravy jsou naopak vhodné v případech, kdy je dítě nemocné nadprůměrně často a existuje obava, že má sníženou imunitu. Aplikace doplňkových preparátů je odůvodněná i u dětí s nemocemi střev (porucha vstřebávání), u dětí s neurologickým postižením či s poruchou polykání. V těchto případech je na místě konzultace s dětským lékařem. „Jsou samozřejmě onemocnění, či období rekonvalescence, kdy potravinové doplňky jsou nutností, neboť ‚SUPLUJÍ‘ to, co si organizmus sám nedokáže vyrobit či vstřebat. Takových případů ale není mnoho a pro zdravé dítě jsou mnohem užitečnější vitamíny, minerály a vláknina, které získáváme z přirozených zdrojů. ” MUDr. Nora Gregorová Maminky novorozeňat většinou hned při první návštěvě pediatra obdrží recept na vitamíny K a D. Denní doporučený příjem vitamínu D pro kojence je 10 μg, což odpovídá 400 IU. Vzhledem k tomu, že přirozená ani umělá výživa kojence nezajišťuje dostatečný příjem vitamínu D, obecně se doporučuje podávat tento vitamín pravidelně od konce prvního týdne života do konce prvního roku a v druhém roce v době zimních měsíců v denní dávce 400 IU. Vitamín K dostane novorozenec v dávce 1 mg 2–6 hodin po porodu, u plně kojených dětí je pak nutné opakovat dávku 1 mg 1× týdně, a to do 10–12 týdnů věku. Koncentraci dětí, vývoj jejich IQ a rozvoj motorických dovedností pozitivně ovlivňuje užívání omega-3 nenasycených mastných kyselin. Jejich přísun je optimální ve formě mořských ryb (sleď, makrela, treska, sardinka), vlašských ořechů nebo určitých rostlinných olejů lisovaných za studena (lněný, řepkový). V případě, že dítě uvedené potraviny odmítá, dá se podávání potravinových doplňků s obsahem uvedených mastných kyselin doporučit. U dětí užívajících antibiotika jsou v rámci prevence vhodná probiotika.

 

Text: Marcela Špálovská
redakce AR