Revue - články - KDY POTŘEBUJE DÍTĚ ANTIBIOTIKA?


KDY POTŘEBUJE DÍTĚ ANTIBIOTIKA?

Spotřeba antibiotik v České republice stále narůstá. Někteří je považují za zázračný lék, jiní za nutné zlo a najdou se i tací, kteří léčbu s užitím antibiotik odsuzují úplně. Případů, kdy dítě onemocní a hned dostane antibiotika, je nespočet. Bohužel často se jedná o nemoci, u nichž je nasazení antibiotik zbytečné. V první řadě je třeba si uvědomit, že dětský organizmus je mnohem citlivější než organizmus dospělého a neuvážené podávání těchto léčiv může dětem značně uškodit. Při předepisování antibiotik by pediatři měli být obzvlášť opatrní, a to jak při samotné volbě antibiotika, tak při stanovení vhodné dávky a délky podávání. Vyvarovat by se pak měli opakovaného předepisování antibiotik v krátkých časových intervalech. Pak totiž hrozí, že si mikroby vypěstují na účinky antibiotik rezistenci. Chřipka, nachlazení, angína. To jsou asi nejčastější důvody, proč se děti objevují v ordinacích praktických lékařů. A spousta z pacientů si při odchodu odnáší recept na antibiotika. Ta jsou ale účinná pouze proti bakteriím, nikoliv už na viry. A u dětí je většina běžných nemocí virová.

 

POHLED DO KRKU NESTAČÍ

Dětští pediatři jsou v těžké pozici, neboť děti bývají často nemocné a příznaky jejich chorob se překrývají. V mnoha případech jsou navíc pod tlakem rodičů, kteří si nemůžou dovolit být doma z práce a dítě potřebují mít co nejrychleji uzdravené. Velkým pomocníkem pediatrů jsou dnes moderní diagnostické přístroje a spousta dětských ordinací je již vybavena testy CRP, které během chvilky rozpoznají virovou či bakteriální infekci. Stoprocentní jistotu o původci potíží a potvrzení, že jde skutečně třeba o streptokoka, lze však získat jen pomocí výtěrů z krku. Jejich vyhodnocení trvá zhruba tři dny, a proto někteří pediatři využívají rychlejší metodu v podobě takzvaného streptestu, který prokáže přítomnost streptokoka během pár minut a může tak zabránit zbytečnému nasazení antibiotik. Je dobré si uvědomit, že ani zkušený lékař, jenž se dítěti podívá do krku, nemusí rozlišit, o jakou infekci se jedná, a třeba i taková angína se dá v mnoha případech vyléčit bez pomocí antibiotik. Až sedmdesát procent angín totiž vyvolávají viry a jen třicet procent bakterie. Obecně se dá říct, že podávání antibiotik u dětí do jednoho roku by mělo být pouze v mimořádných případech. Naopak u dětí předškolního věku je zcela normální, že některé marodí více a některé méně. Jejich imunita se teprve buduje a výjimkou tak nejsou ani případy, kdy dítě prodělá i deset infekcí během jednoho roku. Přesto je dobré myslet na to, že většina onemocnění léčbu antibiotiky nepotřebuje, a někdy dokonce není nutná ani návštěva lékaře. Dostaví-li se rýma, kašel či zvýšená teplota, doporučuje se nastolit klidový režim, a až pokud se během tří dnů stav nelepší či se naopak příznaky zhoršují, je na místě vydat se k doktorovi.

„Nejčastějším důvodem podání antibiotik v ambulantní péči jsou akutní respirační infekce. Avšak většinu respiračních infekcí vyvolávají viry, na které antibiotika nepůsobí. V rozhodování o indikaci antibiotika rozhoduje především klinický obraz pacienta, v ideálním případě je diagnóza upřesněna pomocí rychlých diagnostických testů, které pomohou rozlišit virovou a bakteriální etiologii infekce.“

Doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

 

KDYŽ TO BEZ ANTIBIOTIK NEJDE

Pokud se jedná o bakteriální onemocnění a antibiotika jsou tak pacientovi podávána oprávněně, přínos léčby převyšuje případná rizika. Přesto je ze strany pediatra velmi důležité zvolit nejen správný druh léku, ale i dostatečnou dávku a vhodnou délku jejich podávání. Dávka antibiotik se u dětí stanovuje dle hmotnosti. Délka doby užívání antibiotika pak závisí na konkrétní infekci a druhu léku, ale nejčastěji bývá 5–14 dní, přičemž stanovenou dobu je nutné vždy dodržet. Efekt antibiotické léčby se většinou dostaví po 48 hodinách, kdy by měl být u opakovaného CRP vyšetření patrný pokles vysokých hodnot, typických pro bakteriální infekci. Nevýhodou antibiotik je, že ovlivňují střevní mikroflóru a často s sebou přináší i nežádoucí účinky v podobě trávicích potíží (průjem, zvracení atd.). Především u malých pacientů je pak důležité, aby rodiče respektovali způsob podání antibiotik s ohledem na stravu, pravidelný čas dávkování, ale i dostatečný pitný a klidový režim. Od začátku antibiotické terapie se zároveň doporučuje podávání probiotik, která mohou minimalizovat její nežádoucí účinky. Probiotika je vhodné užívat ještě pár dní po skončení antibiotické léčby.

 

ANTIBIOTIKA ANO, ALE S ROZMYSLEM

Antibiotika se přesto všechno řadí mezi zázračné pilulky, které jednoznačně patří k nejdůležitějším objevům lékařské vědy. Vždyť před jejich nástupem umírali lidé na nemoci i zranění, které se dnes považují za banální, a mnohé děti se ani nedožily dospělosti. Díky antibiotikům se podařilo spoustu nemocí zlikvidovat a mnoho dalších již s sebou nenese takové nebezpečí, jako tomu bylo v minulosti. Je třeba ovšem myslet na to, že stejně jako s jinými medikamenty se i s antibiotiky musí zacházet opatrně. Jejich účinnost se snižuje a tento fakt nelze brát na lehkou váhu.

 

Text: Marcela Špálovská
redakce AR